You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]

o9

počet slov: 1245

                 

☄

Jak se tak ukázalo, Sydney se neztratila, ale zato James se Siriusem ano. Koukala na ně s pozvednutým obočím, když pozdě vstupovali do třídy. Všimla si, ale, že Remus byl zpátky odkudkoliv, kde byl.

Sydney se ihned zalíbilo Přeměňování. Fascinovalo ji, že se dají předměty měnit v jiné pouhým mávnutím hůlky a zaříkadla.

Profesorka McGonagallová jim ihned dala přednášku o jejích hodinách – určitě budou pro některé náročné, pro některé naopak velice snadné, ale budou se zde učit o nějakých teoriích, jejichž jména si Sydney vůbec nepamatovala.

Poté měli hodinu Kouzelných formulí. Profesor Kratiknot byl malý kouzelník s bělícími vlasy a pisklavým hláskem, který po celou hodinu rozesmával všechny studenty ve třídě. Ten ale na rozdíl od profesorky McGonagallové neztrácel čas povídáním a místo toho jim hned poručil, ať si vytáhnou hůlky a zkusí si začít trénovat nějaké pohyby. To Sydney šlo vcelku slušně, podle toho, když viděla třeba Narcissu Blackovou, jak podivně mává svou vlastní hůlkou na druhé straně místnosti.

Na Lektvarech je přivítal profesor Křiklan, obtloustlý čaroděj s knírem. Ten jim ukázal, kde mají všechny pomůcky, a hned na první hodině jim napsal na tabuli stránku v učebnici, na níž byl napsaný recept k jednoduchému lektvaru.

„Musím si vás přeci vyzkoušet, ne?" zeptal se jich s lehkým úsměvem.

Vypadalo to, že mistry této hodiny se stali Lily Evansová, Remus Lupin, Dorcas Meadowesová a jeden kluk s černými ulízanými vlasy ze Zmijozelu. Sydney si ho pamatovala – seděl s ní, Narcissou a Lily na lodi.

Lily vypadala nadšeně sama ze sebe, když kolem ní prošel profesor Křiklan a na lektvar jí řekl, že je snad nejlepší, jaký kdy od studenta prvního ročníku viděl. Ten černovlasý kluk (Sydney slyšela, jak mu Lily řekla „Sev") jí s velkým úsměvem pogratuloval a James po něm střílel vražedné pohledy.

Ale lektvar měl téměř tak dokonalý, jako Lily, a Dorcas s Remusem nebyli moc pozadu za nimi. Sydney si musela sama sobě přiznat, že Lektvary asi nebudou její partie, protože místo krásné, levandulově fialové barvy jí vznikla nějaká zelená, lepkavá tekutina. Ale musela se smát, když viděla, že Sirius na tom nebyl o moc lépe – z jeho lektvaru stoupaly nějaké nechutně hnědé bubliny.

Na poslední hodinu toho dne se dostavili do učebny profesora Binnse. Byl to duch, který vůbec nic nevnímal, ani když Sirius s Jamesem házeli vlaštovky po třídě a všichni se koukali na ně, a nevnímali vůbec profesora nebo lekci, až na Lily, samozřejmě, a Remuse. Ten seděl vzadu místnosti a potichu si na kus pergamenu škrábal poznámky.

Po Dějinách čar a kouzel měli oběd. Sydney došla do Velké síně, kde se posadila ke stolu Nebelvíru a na talíř před sebou si naložila hodně brambor a kus opečeného masa.

Kolem jedné hodiny se starší ročníky, které měly ještě odpolední vyučování, začaly vytrácet z Velké síně a Sydney to vzala jako znamení, že je asi čas odejít.

Dorcas vypadala, že také dojedla. „Hej, Sydney," zavolala na Sydney, když zrovna vycházela z Velké síně, „jdeš do společenské síně?"

Sydney přikývla. „Ano, jdu. Jdeš taky?"

Dorcas neodpověděla a Sydney doběhla. Spolu se vydaly směrem do sedmého patra do Nebelvírské věže. První dvě minuty chůze byly obě dvě zticha, nic neříkaly, a jen se koukaly pod sebe nebo případně na cestu.