počet slov: 12o4
☄
Bradavický expres opět stál na nádraží v Prasinkách a čekal, než všichni studenti nastoupí. Z jeho komína se po celém nástupišti linula pára, zahalovala studenty, kteří se snažili najít své kamarády, aby si sehnali kupé ve vlaku.
Sydney už byla v kupé a nakláněla se z okna ven na nástupiště. Její oči ale zůstaly hledět na hrad, ze kterého na dva měsíce odjížděla. Bylo neskutečné, jak moc se jí odtud nechtělo, i přesto, že se sem ještě minulý rok vůbec netěšila. Teď to pro ni bylo strašné – neuvidí své kamarády a starý hrad celé dva měsíce.
Když na nástupišti pod sebou spatřila Dorcas s Marlene, nadšeně jim zamávala, aby šly za ní. Dorcas se ušklíbla a kývla a Marlene se divoce usmála.
Sydney se otočila zpátky ke svému kupé, kde už seděla Alice a Hestia. Alice, která byla vášnivá fotografka, ukazovala Hestii fotky, které za školní rok vyfotila. Hestia se u každé usmívala a neustále na někoho na fotkách ukazovala.
Sydney vešla dovnitř a posadila se naproti nim. „Sydney, podívej se na tuhle!" rozesmála se Alice a podala Sydney jednu jedinou fotku.
Dívka ji uchopila mezi prsty a podívala se na ni. Ihned se stejně jako Hestia a Alice usmála, když ji spatřila. Byla vyfocena v pátek po všech zkouškách. Byla tam Sydney, Sirius, James, Remus, Peter a Dorcas s Marlene. Všichni seděli pod jednou z mnoha vrb u Černého jezera. Sydney s Marlene se opíraly o kmen vrby a smály se, Remus seděl opodál s pozvednutým obočím a na klíně měl položenou knížku, Peter spal v trávě, zatímco James se Siriusem utíkali se smíchem od naštvané Dorcas, které nalili ledovou vodu za krk.
„To je úžasná fotka, Alice," usmála se Sydney a podala jí fotku zpátky, „doopravdy, fotíš nádherně."
„Říkám jí to pořád!" vyhrkla ze sebe Hesia. „Ale ona mi to nevěří!"
Hestia se na Sydney otočila s pohledem, který najevo říkal, že nechápe, jak může být Alice tak tvrdohlavá. Alice, naopak, se jen červenala.
Sydneyin a Hestiin vztah se za poslední tři měsíce velice zlěpšil. Sydney za to byla ráda, protože zezačátku Hestiu moc nemusela. Ale před třemi měsíci s ní byla dána do dvojice na nějaký projekt na Bylinkářství a zblížily se. Sydney si začínala myslet, že akorát její vztah s Lily zůstal na stejném místě už několik měsíců.
Přesně v ten moment zmiňovaná rusovláska procházela kolem kupé, kde seděly Alice, Sydney a Hestia. Sydney byla hned na nohou a otevírala dveře.
„Lily!" usmála se na ni a Lily se zastavila. Otočila se na Sydney a také se usmála. „Lily, nechceš si sednout k nám? Máme tu ještě spousty místa!"
Lily lehce nakrčila nos. „Asi tam bude ale i Potter, ne?" Než mohla Sydney odpovědět, že nebude (to se rozhodly s ostatníma holkama, že cesta do Londýna bude dámská jízda), Lily pokračovala: „Ale i tak už jsem slíbila Sevovi, že si sedneme spolu. Tak... se mějte hezky, a kdybychom se už neviděly, pěkné prázdniny."
Sydney jen koukala, jak jde Lily dál a hledá v kupé Severuse Snapea. Pak se ale i ona sama vrátila za Hestiou a Alice. „Nehodlá s námi sedět, protože musí za ‚Sevem'," zabrblala Sydney a protočila očima.
„To je Srabus?"
Ve dveřích se objevily i Marlene a Dorcas. Byla to Dorcas, kdo se zeptal.
Sydney přikývla. „Jo. Odmítla si sednout s námi, protože se tu možná objeví Potter."
Tentokrát Marlene protočila očima, přešla dovnitř do kupé a sedla si. „To je její problém. Ale podle mě s tím klukem tráví až moc času. Chci říct... jsme její spolužačky na koleji, ne? Musí si zvyknout i na nás. S námi bude v budoucnosti trávit mnohem více času."
„Ale musíme to respektovat." Nadhodila Hestia. „Nemůžeme ji nutit se s námi bavit."
Dorcas se uvelebila vedle Sydney a Marlene si sedla vedle Alice z druhé strany. Ihned si začala prohlížet fotky, které Alice udělala.
Zvenčí se ozvalo písknutí píšťalky a zavírání dveří. Pak se vlak dal do pohybu.
☄
Cesta naneštěstí pro Sydney ubíhala velice rychle. V polovině cesty se za nimi stavili Peter, Remus, James a Sirius. James se ptal, kde je Lily, a Sydney se raději rozhodla mu říci, že je se Srabusem někde jinde.
James při slově „Srabus" svraštil naštvaně obočí. Sydney si byla vědoma, že Lily se mu líbí až moc už od první chvíle, kdy ji viděl před rozřazováním v Bradavicích. Proto ji ani teď nepřekvapilo, že vidí v jeho očích hněv a žárlivost. Všichni si toho všimli, ale nikdo to nijak nekomentoval.
Když vlak vjížděl na nádraží King's Cross, Sydney, Dorcas, Alice, Marlene a Hestia se zvedly ze svých míst, připravily si kufry a tašky si hodily přes ramena. Jejich kapsy od svetrů a mikin byly pořád plné různých sladkostí. Sydney si uprostřed cesty slíbila, že nějaké schová i pro Eden, jako malý dárek.
Vlak zastavil a všichni studenti se začali tlačit ven na nástupiště. Všichni rodiče už čekali po celém nástupišti, a Sydney si pomyslela, že najít své rodiče bude nesplnitelný úkol.
„SYDNEY!"
Hned své předchozí myšlenky odehnala a s úsměvem otočila hlavu do leva. Její malá sestřička běžela směrem k ní, její narudlé vlasy vlály za ní a její tvář zdobil veselý úsměv.
„Eden!" zajásala Sydney, nechala svůj kufr vedle sebe, a jakmile byla Eden u ní, zvedla ji a pomazlila se s ní. Normálně by si to asi nepřiznala, ale její malá, otravná a milovaná sesřička jí doopravdy chyběla.
Sydney vlepila Eden na tvář pusu a pak ji znovu pustila. Uchopila svůj kufr a vydala se za rodiči, ke kterým ji Eden nadšeně vedla. Sydney skočila své matce i otcovi kolem krku, a postupně ji oba dva také dali pusu na tvář.
„Sydney, zlatíčko, tolik jsi nám chyběla!" zasmála se Elara Seakidová, když ji znovu objímala. „Jak ses měla v Bradavicích, miláčku?"
„Výborně." Usmála se divoce Sydney. „Nemůžu se dočkat, až vám všechno řkenu!"
Její otec se nabídl, že jí poveze kufr, a Sydney z koutku oka spatřila Siriuse s Jamesem, jak na ni s úsměvy mávají.
„Jen se půjdu rozloučit." Pokývala směrem ke dvěma chlapcům a vydala se k nim. Jakmile byla u nich, Siriuse objala a s Jamesem také.
„Ty vaše lumpárny mi budou chybět přes prázdniny," zasmála se na oba dva. „Musíte mi psát! Budu potřebovat vědět, co se tam kolem vás bude dít! Zejména, jestli se přes prázdniny uvidíte. Bez vás to nebude legrace!"
Sirius se lišácky usmál. „Možná pro tebe jeden den přijedeme a ukradneme tě."
„To by sis nedovolil."
„Nikdy nevíš."
„Asi ne." Zasmála se ještě jednou. „Ale fakt, napište mi alespoň jednou.
Oba dva přikývli na souhlas a naposledy se rozloučili. Sirius na ni ještě křikl: „Pozdravuj Eden!" Pak se Sydney šla rozloučit se svými spolužačkami z koleje. Se všemi se postupně objala, i s Lily, které popřála krásné prázdniny úplně nakonec. Když se vracela k rodičům, prošla kolem Remuse, kterému zahrozila, že pokud jí nenapíše, asi ho potom zamorduje ve škole. Překvapilo ji také, že s ním viděla dva dospělé lidi, asi jeho rodiče. Jeho „nemocná" matka podle Sydney vypadala docela v pořádku, ale nijak to nekomentovala.
Když přišla zpátky ke své rodině, Eden ji chytla za ruku a řekla: „Tak pojď, Syd," usmála se Eden nad Sydneyinou přezdívkou. „Půjdeme domů a já ti ukážu můj pokoj! Celý jsem ho polepila obrázky!"
ČTEŠ
You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]
Fanfiction❝Před Nymphadorou Tonksovou to ale byla jiná.❞ Příběh o první lásce Remuse Lupina. Příběh o lásce, která vydržela až do smrti. ☄ [Copyright Ami Adamovská 2016]