You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]

31

počet slov: 123o

  ☄  

Nevycházela z pokoje. Nejedla dostatečně. Nedávala pozor ve škole.

To všechno byly náznaky, že Sydney se něco stalo. Aby se přiznala, cítila se, jakoby byla psychicky zničená.

Bez Remuse to bylo těžké. Byla zvyklá, že k němu náhodně přišla po těžkém školním dni, on ji objal a políbil. On za ní občas přišel celý unavený a lehl si jí hlavou do klína a usnul. Teď ale sedávala sama ve společenské místnosti, s prázdným místem vedle sebe, zatímco Remus dřepěl sám u okna na židli – nebo, případně, na ošetřovně po úplňku.

Sydney zjistila, že Hestia tu velice důležitou informaci zjistila od Severuse Snapea. Očividně Poberty jednou přistihl, jak se o tom nějak baví, či co, a zjistil, kam Remus každý měsíc chodil. Hestia z něj tu informaci dostala tím, že mu namluvila, že si tím chce udělat legraci z Jamese Pottera.

Marlene a Dorcas se jí snažili pomoci, ale Sydney jim nechtěla vyzradit Remusovo tajemství, proto všem tvrdila, že se pohádali. Lily jí nevěřila, to bylo všem dívkám jasné, protože po ní házela nepřesvědčené pohledy, kdykoliv se o tom někdo z nich zmínil. Alice byla celá zmatená a nechápala moc dobře, co má dělat. Sydney ale byla ráda za každý povzbudivý pohled, který jí Alice vždy přes společenskou místnost poslala.

„Musíš si s ním promluvit," naléhala na ni jedno odpoledne Dorcas, „Sydney, všichni vidí, jak se tím trápíš! Musíš za ním jít a říct mu na rovinu a do očí, že jsi zničená a chceš váš vztah obnovit!"

Marlene nesouhlasně našpulila rty. „To by vypadalo špatně... musí si to oba dva přiznat o samotě, že se navzájem potřebují. Víme, co to udělalo s tebou, Sydney, ale neviděli jsme následky Remuse."

„Pokud je to možné, je na tom ještě hůř, jak Sydney," řekla Lily, která se vedle nich znenadání objevila, „vypadá, jako kdyby pár týdnů nespal. Sydney vypadá jen jako mrtvola, ale on vypadá jako oživlá mrtvola. A ty jsou ještě horší."

„Odkdy ty se v tom vyznáš?" zeptala se jí Dorcas.

Lily trochu zrudla a podívala se na zem. „Trošku jsme o tom studovali s Jamesem."

„Takže on už to není Potter, co?" škádlila Marlene.

Sydney ale jejich rozhovoru nevěnovala vůbec pozornost. Jen nevědomě zírala do ohně před sebou a nechala své myšlenky plynout dál. Vážně se cítila jako mrtvola, hadrová panenka, která nedokázala sama sebe ovládat. Měla chuť se zvednout a jít za Remusem do knihovny, protože pokud nebyl ve společenské místnosti, byl tam. A navíc tam vždycky seděl v pátek celý večer.

Ale nedokázala to. Byla moc pyšná na to, aby za ním šla. Potřebovala se s ním setkat, ale nechtěla tak, že by za ním šla. Chtěla náhodné potkání, kdy by se tomu nemohli vyhnout a prostě si promluvit.