You're Safe with Me [Remus Lupin | CZ]

23

počet slov: 148o

☄

„Sydney, Sydney, Sydney! Jak to, že jsi nám nic neřekla?!"

Už směrem k ní běžěla Dorcas, s Marlene a Lily po boku. Sydney tušila, co ji teď čeká – výslech od jejích tří nejlepších kamarádek. Začala se na to v hlavě mentálně připravovat.

„Dostaň ze sebe všechno!" vyhrkla Marlene. Byla pořád oblečená ve svém famfrpálovém hábitu, protože se právě vrátila z tréninku. Měla mokré vlasy a červené tváře. Venku asi pršelo a byla obrovská zima. Moc jí tedy nezáviděla. „Nevynechej jediný detail! Potřebujeme vědět úplně všechny maličkosti!"

Sydney zavřela svou tlustou knihu o tvorech, o kterých se učili na Obraně proti černé magii, stránku si založila úkolem. Tohle bude na dlouho, říkala si. Nemělo smysl své učební materiály v tu dobu nechat na stole. Zhluboka se nadechla. „A co přesně potřebujete vy tři vědět?"

„No přeci o tom rande!" vypískla netrpělivě Dorcas.

Sydney našpulila rty. „Nebylo to ani tak moc rande. Spíš... jsme se byli projít. Nic velkého to nebylo."

„Proto vás viděla polovina Bradavic, jak se všude couráte spolu." Podotkla chytře Lily a založila ruce přes prsa. „Navíc, na nástěnce -" ukázala směrem k velké nástěnce, která visela na zdi Nebelvírské společenské místnosti vedle východu u obrazu Buclaté dámy „- visí nějaká čerstvá fotka, na které se pěkně muchláte. Vzbudilo to docela rozruch, Sydney. Myslím, že za posledních deset minut to vidělo už nejméně padesát lidí."

Tmavovláska celá zrudla, až se podobala barvě vlasů své kamarádky, která jí onu novinu pověděla. „Já je zamorduji, přísahám," zabrblala a stoupla si. Rychlými, dlouhými kroky přešla společenskou místnost a prorvala se malým davem lidí, kteří na fotku koukali. Rázně ji strhla z nástěnky, při čemž se ozvalo bučení nesouhlasu. „Nic lepšího na práci nemáte, než koukat na trapné fotky, které sem Potter s Blackem vystavili?" zeptalase davu s jedním pozvednutým obočím. Nikdo jí neodpověděl. „No proto."

Zamířila zase zpátky ke svým spolužačkám. Ještě jednou naposledy na fotku koukla a spatřila sama sebe, jak dychtivě líbá Remuse, než fotografii zmačkala a hodila do krbu, kde se syčením shořela.

Jakmile usedla zpátky na svou židli u Lily, Dorcas a Marlene, pokračovaly jejím směrem házet otázku za otázkou. Sydney nikdy neslyšela jednu jedinou, kterou by slyšela celou, což ji dost zamotávalo hlavu.

„Hele, uklidněte se," řekla a trochu přitom zvýšila hlas, aby přehlušila své uštěbetané kamarádky, „chápu, že toho máte asi hodně na srdci, ale teď není ta vhodná doba. Dělám si úkoly. A i kdyby to byla vhodná doba, tohle není vhodné místo. Jsme ve společenské místnosti."

To ale Dorcas nijak nezastavilo a pokračovala dál: „Proč jsi nám to neřekla? Jak dlouho jste spolu chodili? Proč to nevěděli ani Pobertové? Jak jste to vůbec dokázali utajit? Sydney, já potřebuju odpovědi, ihned -"