Žít

Překvapení

Druhý díl je na světě. Chtěla bych přidávat díly skoro každý den, někdy i dva. Ale občas to nepůjde. Znáte to škola atd. Děkuji a pěkný zbytek úterního večera přeje 😘Katy

"Proč je můj pokoj zavřený?" zmateně se zadívam na ozdobnou kliku do svého pokoje. Už bych si měla ze dveří sundat ty nálepky Medvídka Pů. Přece jenom už dnes mi je 16. Ano dneska mám narozeniny.

"To je překvapení." odpoví mamča s natěšeným výrazem v obličeji. "No tak se běž podívat." oznámí otrávený taťka. Opatrně otevřu dveře. První co mě praští do očí jsou barvy. Můj pokoj byl vždy čistě bílý s tmavě hnědým nábytkem. Teď mě praští do očí šedá barva jedné stěny. Zaujme mě také červená té druhé. Šedá a červená jsou moje dvě nejoblíbenější barvy. "Pane bože to je krása!" vydechnu úžasem. Podívám se na své rodiče. Mamka je naprosto nadšená. Vkus jsem zdědila po ní. Taťkovi z obličeje zmizel výraz plavající kočky a začal se šibalsky usmívat pod vousy.

Zamilovala jsem se do svého nového pokoje na první pohled. Nábytek byl černo červený a skříň byla prakticky jedno obrovské zrcadlo. Ne že bych se na sebe ráda dívala. Ale vypadalo to luxusně. Nejlepší přišlo ovšem až potom.

"Kam vedou tyhle dveře?" můj nechápavý výraz oba rodiče nehorázně rozesmál. "To musíš zjistit sama. Ale myslím že se ti to bude velice líbit." řekla mamka když se dosyta nasmála. Otevřela jsem dveře vedle mojí postele do které by se vlezl celý dětský zájezd a pes k tomu.

"Co to do prde.. je?" ujelo mi, když jsem s otevřenou pusou koukala do své vlastní koupelny s vanou, WC, sprchovým koutem, umyvadlem a zrcadlem jako pro celebritu.