Draco se po večeři vracel do Zmijozelských pokojů. Překvapilo ho, když si všiml, že Grangerová s Weslíčkou se po své včerejší hádce už chovali úplně normální. Postřehl, že obě během oběda chyběly a krátce zvažoval, že Grangerovou vypátrá, spíše než si uvědomil, že po jejich hádce pravděpodobně nemluví ani s ním. Ale zdálo, že se ty dvě dívky usmířily, než že by se znovu pohádali. Během celé večeře se usmívali a povídali a pak odešli s propletenýma rukama, což ho mírně znepokojilo. Možná se usmířili, protože se Weasleyové podařilo Grangerovou přesvědčit, že je jen vzduch a nestojí za pozornost. Bublina hněvu se zvětšila, když si Draco uvědomil, že pokud je to pravda, tak už nebudou pozdě v noci žádné další rozhovory s hlavní prefektkou. Začal se na ně těšit, i když ten poslední skončil tím, že se odtud v hněvu vyřítil ven. Povzdechl si a sklonil hlavu, když pomalu kráčel do své společenské místnosti. Nebyl připravený na dvě malé ruce, které vystřelili a vtáhli jej do nepoužívané učebny. Dveře se za ním zabouchli a kouzlem uzavřeli. Draco se v šoku podíval za sebe a uvítali ho hnědé oči Ginny Weasleyové.
"Ví Potter, že unášíš nic netušící Zmijozelské? "
Chvíli se na něj Weasleyová dívala zmateně, než její tváří prošlo znechucení. Udělala k němu pár kroků.
"Prosím tě, Malfoyi ..." pohrdavě začala.
Draco vztáhl ruce, jako by se před ní bránil. "Můžeš mě prosit jak velmi chceš, ale já se nesnížím k tomu, abych se tě dotkl."
Sledoval, jak jí červeň z lící zalila celý obličej. Existovalo něco uspokojivější než vytočit nějakého Weasleyho? Čekal na nezbytný křik, když se zjevně ovládla a převrátila nad ním očima. Velmi ho to zklamalo.
"Možná proto, že v podstatě dáváš přednost líbání se s jinou Nebelvírčankou," odpověděla se samolibým úsměvem na tváři.
Překvapilo ho, že jí Grangerová řekla tak mnoho, hlavně proto, že jen minulou noc na sebe křičeli kvůli jeho roli v životě starší čarodějnice.
Draco - podezřívavý jako každý dobrý Zmijozelský- se rozhodl hrát hloupého. "Nevím, co si tím mohla asi tak myslet."
"Hermiona mi všechno řekla. Vím, že si ji v její společenské místnosti políbil a pak ses jí celé dny vyhýbal. "
Nezúčastněně si prohlížel nehty. "A tím míříš kam?"
"Vím, že ses s ní včera večer pohádal."
"Takže si mě sem prakticky vtáhla proto, abys mi jmenovala to množství hádek, které jsme s Grangerovou měli? Novinka: my jsme se věčně hádali. "
"Ne, ty jsi ji věčně šikanoval, protože si odporný malý hajzl."
"No páni, Weslíčko, i já tě miluju," zatáhl posměšně.
"Nevím, proč ses s ní rozhodl přátelit, ale Hermiona ti důvěřuje. Chci tím říct, že pokud jí nějak ublížíš, zabiju tě, "zasyčela Ginny.
Draco zívl. "Už chápu, proč se se Svatým Potterem k sobě tak hodíte. Oběma se vám daří nudné, svatouškovské hrozby. "
Výhružně na něj přimhouřila oči. "Myslím, že si na mé kletby dobře pamatuješ a víš, že měním své hrozby na skutečnost."
Draco okamžitě skoncoval se svým apatickým postojem. Dovolil napětí, které cítil, aby přestoupilo jeho tělem a uspokojilo ho, když spatřil, že trochu couvla. "Toto jsem ti řekl včera večer, ale ty jsi ještě větším idiotem, než jsem si myslel, pokud to ignoruješ, ale já nejsem nějaké malé děcko, které můžeš ohromit svými dětinskými kletbami."
ČTEŠ
Protiklady (Dramione)
FanfictionNástup do školy v Bradavicích začal v lednu s pořádně velkým haló. Podzimní semestr byl klidný, využil se jako čas na vzpomínání a smutnění za těmi, kteří v květnu zemřeli ve Velké bitvě. Jarní semestr se ukazoval jako velmi odlišný. Všechno to zača...