Protiklady (Dramione)

7- Kecy

Ve čtvrtek čekala Parkinsonová na minutu přesně před Hermioninou pracovnou. Hermiona měla trochu zpoždění a chvíli se s sebou dohadovala, zda se neotočí, když po zatáčení na rohu zahlédla Parkinsnovu trpělivě vyčkávat. Ale teď nemohla vzít zpět nabídnutou pomoc a to, co předvedl Malfoy včera večer při jídle, jen posílilo její rozhodnutí. Byla poctivá a když dala slovo, dodrží ho.

Parkinsonová si povzdechla úlevou, když k ní přišla Hermiona a otevřela pracovnu mávnutím proutku.

"Myslela sis, že jsem změnila názor?" Zeptala se Hermiona s úsměvem.

"Nekladla bych ti to za vinu - já bych ho pravděpodobně změnila, kdybych byla na tvém místě," odpověděla Parkinsonová.

Hermiona jen kývla hlavou.

"Prosím, posaď se," řekla.

Parkinsonová se vzpřímeně posadila na kraj židle za Hermioniným stolem.

"Takže, znovu mi řekni, s čím si myslíš, že ti mohu pomoci," řekla.

"Jak jsem řekla předtím, nežádám tě, aby ses skutečně zapojila. Uznávám, že by to muselo být pro tebe nepříjemné. Nicméně sešlo by se mi, kdybychom se dohodli, že mě budeš informovat o rozvrhu obchůzek profesorů a prefektů a jakýchkoliv interních informacích, které by si mohla mít a které by pomohly utajit Dracovy noční toulky, "odpověděla Parkinsonová.

Hermioně bylo jasné, že toto jí zabere málo času. Většinu těchto informací měla zmapovaných v hlavě. Byla to spíše morální dilema s pomáháním bandě Zmijozelských porušovat pravidla, aby zabránili vyloučení Draca. Uvědomovala si, že už dospěla k rozhodnutí. Udělala to tehdy, když si na základě Pansynych slov všimla poměrně ubohého života Draca Malfoye. Bylo třeba jen poslední postrčení, aby nedokázala couvnout.

"Dobře, to by mělo být poměrně jednoduché. Na základě rozhovoru, co jsme vedli minule, jsem si dovolila zkopírovat rozpis služeb na zbytek měsíce, "řekla a podala Parkinsonové několik listů pergamenu.

Parkinsonová se na ni usmála. "Vím, že nemáš žádný důvod věřit mi, ale vážně jsem ti za tvou pomoc vděčná."

"Kdo ti ještě pomáhá? Protože, abych byla upřímná, Parkinsonová, nemůžeš sledovat Malfoye každou noc, dělat své i jeho úkoly a zůstat při zdravém rozumu. Něco se bude muset poddat a nejpravděpodobněji to budeš ty, "varovala.

Parkinsonová byla zaskočené. "Jak si věděla, že dělám Dracovy úkoly?"

"Na to není třeba žádného génia. Jediným důvodem, proč ti to prochází, je to, že učitelům na Dracovi Malfoyovi ani trošku nezáleží, "protočila Hermiona očima.

Parkinsonová se začervenala, ale odpověděla na její původní otázku. "Blaise a Dafné pomáhají s úkoly. Hlídání Draca rozdělujeme mezi Blaise, Thea a mě. "

Hermiona přikývla. "To dává lepší smysl. Nemůžeš všechno dělat sama. "

Parkinsonová se postavila a chtěla odejít z pracovny. "Ještě poslední věc, Parkinsonová. Pokud se tě někdo zeptá, proč chodíš za mnou do pracovny, řekla jsem Ronovi a Harrymu, že se pokoušíme zastavit šikanu zmijozelských prvňáků. "

Parkinsonová byla překvapená; Hermiona to viděla v její tváři.

"Nebuď taková překvapená, Parkinsonová. Harry, Ron a já jsme nezvládali neustále porážet ďábelské plány Voldemorta a jeho Smrtijedů jen se štěstím. Jsme dobří v myšlení za pochodu a velmi zkušení v tom, jak říkat lidem jednu věc, i když děláme něco úplně jiného, ​​"odpověděla s úsměvem.