Protiklady (Dramione)

33- Hádky

Dveře se s cvaknutím otevřely a obě dívky se uprostřed své hádky zarazili. Hermionina hruď se ze všeho toho potiskovaného hněvu zvedala, ale zavřela oči, když dovnitř vkročila vysoká postava Draca Malfoye a v ruce nesl tašku s knihami. Zarazil se, když v klubovně spatřil znehybněné postavy a nadzvedl obočí.

Více nebylo třeba, aby to Ginny nastartovalo.

"Och, přichází tě zachránit tvůj smrtijed!"

Draco se na mladší čarodějnici ušklíbl. "Něco tě naštvalo, Weslíčko?"

°°°

"Naser si, Malfoyi. Proč se nevrátíš pod jakoukoli skálu, zpod které si vylezl a nenecháš Hermionu na pokoji? "

"Vidím, že chození se Svatým Potterem ti poskytlo iluzi velikosti. Kdo si, abys mi poroučela? Nejsi nic jiného než domýšlivá Weasleyová. "

"A ty nejsi nic víc než smrtijedská spodina a ještě si i přílišným zbabělcem, aby si to dělal pořádně."

Draco ztuhl zuřivostí a zatnul čelist. Nesnášel, když ho lidé nazývali zbabělcem. Jako kdyby některý z Nebelvírských dokázal pochopit něco z toho, čím si za poslední dva roky prošel.

Prsty nahmatal hůlku, kletbu už měl na jazyku, ale pak zachytil výraz Hermionina obličeje. Byla bledá jako stěna a vypadala, že je z toho všeho stresu na pokraji zhroucení. To mu poskytlo čas přemýšlet a jeho hněv trochu polevil. Nezasloužila si, aby čelila hádce ve své klubovně mezi ním a jednou ze svých nejlepších kamarádek. Ta myšlenka bylo jediné, co ho zadrželo.

Namísto toho vykročil blíže k červenovlasé dívce. "Znám věci, které jsi ty ani nedokážeš představit, holčičko. Navrhuji ti, abys utekla zpět k zázračným chlapcům a nadále předstírala, že svět je tak velmi černo-bílý. "

Tvář mladé Nebelvírčanky málem praskla zuřivostí. "Ty si myslíš, že odejdu, abych tě tu nechala samotného s Hermionou? Můžeš se nad tím znovu zamyslet. Ty se sakra Hermioně vyhýbej! "

Draco vzal hůlku, kterou mu Weslíčka vytasila do obličeje. Třásla se tak silně, že ji sotva dokázala udržet v ruce. Grangerová se rozhodla, že už je toho dost. Vkročila mezi ně a položila oběma ruce na hruď.

"Přestaňte, prosím! Přestaňte! Nevydržím to. "

Draco zkřížil ruce a stále sledoval nejmladší Weasleyovou. Odvrátila se od něj a podívala se na Grangerovou. "Řekni mu, aby odešel a pak si o tom můžeme popovídat. Přinutím tě pochopit, že je to špatný člověk. "

Grangerové tvář nabyla ten tvrdohlavý výraz, který mívala, když jí říkali, co má dělat. "Tobě to nedochází, Ginny. Není na tobě, kdo je mým přítelem a kdo ne. Kdybych nechtěla, aby zde Draco byl, pak by neměl heslo, aby sem mohl vejít. "

Weasleyová na ni nevěřícně zírala. Dracovi bylo zřejmé, že jí vůbec nedošlo, že se vpustil sám.

"Co se to s tebou děje, Hermiono? Je to hrozný člověk, proč to nevidíš? "

"To rozhodnutí je na mně. Ne na tobě, abys mi říkala, co mám dělat. "Draco se na Nebelvírčanku ušklíbl. "Myslím, že je načase, aby si nyní vypadla, Weasleyová. Potřebuji s Grangerovou o něčem mluvit a tvé bakterie mi kazí vzduch. "

"Je takový okouzlující, Hermiono. Už chápu, proč ho kladeš před své opravdové přátele. Víš, těch, co při tobě stáli tehdy, když on si přál, abys byla mrtvá. "