Protiklady (Dramione)

9- Neville

Draco byl naštvaný. Probudil se s odpornou opicí (prokleté víno) a nataženým krkem (mizerný nebelvírský gauč) a pak musel snést přednášku od té pokrytecké knihomolky. Nyní byl díky Weasleymu bez svého hlavního prostředku k opití. Proto byl teď skoro střízlivý.

"Kde jsi byl?" Byla první slova, která Draco zaslechl, když vešel do Zmijozelské společenské místnosti.

Opravdu neměl náladu na Pansyinu hysterii. Ignoroval ji a šel do svého pokoje. Následovala ho.

"Draco, položila jsem ti otázku," naléhala Pansy.

"A já jsem se rozhodl neodpovídat."

"Ach, to je úžasné, podívejte, co za cvoka sem vlezlo," zatáhl Zabini.

"Mrzí mě, že ​​tě zklamu, Zabini, ještě nejsem mrtvý," odpověděl Draco.

"Doufám, že se to brzo změní" odsekl Zabini.

"Přestaňte! Okamžitě přestaňte!" Zaječela Pansy, které po tváři stékaly slzy.

"Už mám po krk všeho toho hádání se mezi námi. Musíme držet spolu. Pro případ, že to uniklo vaší pozornosti, tak se na nás celá škola dívá s opovržením a nenávistí."

Zabini přešel ke své přítelkyni, podal jí kapesník a chlácholivě ji hladil po zádech.

"Draco, tohle nedělej. Budeme se snažit nehádat, slibuji," říkal své rozrušené přítelkyni.

"Ty se snažit můžeš, Zabini, ale já stále nedokážu snést pohled na tvůj škaredý ksicht," zatáhl Draco.

Zabini, věrný svému slibu Pansy, nic neudělal, jen se na Draca pohrdavě podíval.

"Dělejte si, co chcete, já potřebuji sprchu. Taky si chci ještě pospat, takže vypadněte." Pronesl Draco a šel do sprchy.

***

Hermiona si potěšeně všimla, že nikdo z jejích Nebelvírských spolužáků se na ni během snídaně nedíval nějak divně. V duchu vydechla úlevou - znamenalo to, že Malfoyův dramatický odchod z její společenské místnosti nikdo neviděl. Zjevně se vyhnula pořádnému problému. Nicméně přítomnost Parkinsonové ve velké síni jí připomněla, že ji musí informovat o tom, kde Malfoy pobýval a o faktu, že se mu včera večer podařilo vyklouznout pryč, aniž by si toho někdo všiml. Hermiona si byla jistá, že Parkinsonová by roznesla v zubech kohokoliv, kdo ho měl včera večer hlídat. Ohledně Parkinsonové si uvědomila jednu věc a to, že Pansy Parkinsonová byla lvicí, když došlo na bránění jejích 'lvíčat'.

Počkala, dokud neskončila snídaně, než se za ní rozběhla. Nechtěla k ní přistoupit před všemi, protože by to vyvolalo příliš mnoho řečí. Všichni věděli, že se s Pansy nesnášejí. Hermiona sledovala Parkinsnovou z bezpečné vzdálenosti, dokud ji nespatřila zabočit na zřídka používanou chodbu.

"Parkinsonová," zavolala a Zmijozelská dívka se k ní otočila.

"Grangerová," pozdravila. "Je všechno v pořádku?"

"Jen jsem tě chtěla informovat o minulé noci," řekla Hermiona.

Parkinsonová nakrátko zavřela oči. Hermiona soucítila s úzkostlivým výrazem v její tváři. Ona by byla zoufalá obavami, kdyby byla na Pansyině místě.

"Neměj obavy, nikdo kromě mě neví, že se zde potuloval. Podařilo se mu těsně utéct Filchovi a paní Norrisové. Zůstal na gauči v mé společenské místnosti. Musela jsem ho dostat od vchodu do Nebelvírské věže dříve, než ho chytila ​​McGonagallová a pak mi usnul na gauči, zatímco jsme čekali, až bude klid, aby se mohl bezpečně vrátit do pokoje. "