Protiklady (Dramione)

15- Pohnutí

Pansy se téměř zadusila toastem, když četla dopis od Narcissy, který toho rána dostala. Ujistila se, že Draco není nablízku a až poté jej otevřela. Možná se právě teď uzavíral do sebe, ale byla si jistá, že by projevil určitý zájem, kdyby si všiml, že dostala poštu od jeho matky. Ten dopis bylo zajímavé čtení a přinutilo Pansy uvědomit si, že bude muset držet oči otevřené ještě více. Zdálo se, že si Andromeda s Narcissou během jejich nedávného výletu do Prasinek něco všimli, více než Pansy za posledních šest týdnů v Bradavicích. Domnívala se, že občas se hodilo mít čerstvý pár očí, ale stále ji trochu zlobilo, že si sama nevšimla žádné náznaky možných citů mezi Dracem a Grangerovou.

"Co se děje?" zeptal se Blaise, když ji mnul po zádech, aby uklidnil záchvat kašle, který ji postihl od zaběhnutého kousku toastu.

Pansy chvíli zvažovala, zda by něco neměla zmínit Blaisovi nebo ne. Rozhodla se, že ne. Ne proto, že by svému příteli nedůvěřovala, ale protože by byl pravděpodobně šokován a náhodou by všechno podělal. S Dracem měl složitý vztah a vždy se dalo počítat s tím, že náladového blonďáka vytočí jen z principu.

"Nic," řekla, když si zastrčila dopis do tašky. "Právě jsem dostala dopis od Pippy. Je těhotná." Nebyla to docela lež. Její starší sestra byla těhotná, ale zapomněla to minulý týden říct Blaisovi, když se to dozvěděla.

Blaise jí poblahopřál. Pansy se usmála; druhé dítě její sestry nebylo tak vzrušující jako toto.

Pansy se podívala na Grangerovou na druhé straně velké síně a znovu se nad tím listem zamyslela. Byla to zajímavá představa, Grangerová a Draco, a mohla vidět, jak by to fungovalo. Bradavice by to zaskočilo, samozřejmě, a lidé by byli šokováni. Pansy přesunula pohled na dva nejlepší přátele brunetky. Potter s Weasleym by zašli do krajnosti, aby udávily v zárodku jakýkoliv potenciální vztah. Mezi nimi a Dracem nebyla žádná láska. Ale to už předbíhala. Ještě se nedalo pracovat s ničím hmatatelným a pokud Draco přechovával nějaké city ke Grangerové, pak si je určitě neuvědomoval. Grangerové city k Dracovi byli neznámé. Pansy se rozhodla, že je načase, aby se s dívkou pořádně spřátelila. Pochybovala, že uspěje, ale stálo to za pokus.

Takže se ujistila, že s ní srovná krok při jejich cestě na Starověké runy a začala rozhovor o posledním tématu, které probírali. Když se téma vyčerpala, Pansy se snažila začít rozhovor o tom, o čem chtěla skutečně mluvit: o výletu do Prasinek. Přemýšlela, zda by mohla přimět Grangerovou, aby se o něm otevřela.

"Bavila ses minulý týden v Prasinkách? Neviděla jsem tě tam. Zahlédla jsem Goldsteina, vypadal pořádně otrávený, že musí řešit nevychované čtvrťáky."

Grangerová se trochu drze usmála. "Oplatila jsem se Anthonymu za to, že se během minulého výletu vypařil, tak, že jsem naplánovala svůj vlastní kousek zmizení."

Pansy se rozesmála. "Dobře mu tak. Přísahám, kdybych si musela vyslechnout ještě jeden rozhovor o tom, že je nejlepší hlavní prefekt všech dob, asi bych hodila šavli."

Grangerová si povzdechla. "Je to dost otravné. Kéž by trávil tak mnoho času plněním svých skutečných povinností jak tráví vychloubáním se, jaký je v nich úžasný, hlavně když musím nakonec polovinu z nich dokončit sama." Grangerová se pak zatvářila provinile z toho, že tak nepěkně mluví o svém protějšku.

"Nevšímej si mě. Jsem jen trochu podrážděná."

"Neměj obavy, nepoběžím to někomu říct. Zmijozelské to stejně nezajímá."