Protiklady (Dramione)

16- Sázka

Draco si uvědomil, že si svými současnými činy drolil svůj život; jen neměl chuť s tím přestat. Byl více než trochu šokován Hermioninými slovy. Vášnivě mluvila o jeho osudu a dokonce se jí podařilo zdůraznit talenty, které měl. Hermiona Grangerová, dívka, na kterou se posledních sedm let díval svrchu a volal všemi přezdívkami pod sluncem. Překvapilo ho, že si vůbec na něm tak mnoho všimla. Jediný důvod, proč všichni věděli, že je taková inteligentní, bylo proto, že každého umlátila k smrti svým nadřazeným intelektem.

Ještě více ho překvapilo, že se vůbec starala, co dělá. Jediní další lidé, kteří by mu věnovali takovou vášnivou řeč, byly jeho matka a Pansy. Ale ona tam stála, v podstatě ho prosila, aby vyřešil svůj život. Nutilo ho to hledět na její skutky a vidět tu dívku nejen přes jeho pověst. Kdyby byly na jejím místě Potter s Weasleym, udělali by si popcorn a šťastně by sledovali, jak se zhroutil a dokonce by dychtili po tom, aby při tom pohledu byly na místech v první řadě.

Možná měla Pansy pravdu, když mu říkala, aby byl k tomu nebelvírskému děvčeti mírnější. Domníval se, že se zapletla jen proto, že byla ženská zvědavá, která si nemohla pomoci, aby nestrkala nos do každé maličkosti. Ale takové osobnosti nekřičely jako šílené, aby se vás pokusili přimět změnit váš způsob života. Stáli vzadu, připadali si lepšími vůči tomu bordelu, ve kterém jste byli. Vynakládal úsilí, aby ji nevolal šmejdka, ale ne proto, aby šetřil její city, ale protože věděl, že její hrozba vážně ho proklít je reálná. Teď toho nechá kvůli tomu, že by to nebylo hezké a že si to nezaslouží.

Draco se dovlekl do zmijozelské společenské místnosti a když prošel dveřmi, ocitl se rovnou uprostřed uvítacího výboru. Pansy zřejmě prošlapala díru do podlahy a vypadala vážně rozrušeně. Blaise byl nahoře, protože nesnášel vidět svou přítelkyni rozrušenou činy jejího nejlepšího přítele.

"Kde jsi sakra byl, Draco?" zapištěla ​​Pansy.

"Teď ne, Pans, nemám náladu na další konfrontaci," obezřetně řekl Draco.

"To na mě nezkoušej. Blaise vejde do ložnice a zjistí, že si pryč a pak si o hodiny později nakráčíš do společenské místnosti, jako kdyby si byl jen v knihovně," zanaříkala Pansy.

"Abych byl upřímný, nevzpomínám si, že jsem opustil pokoj, dobře? Tak to nech a přestaň se chovat, jako kdybych to dělal kvůli tomu, abych tě vytočil," zavrčel na ni Draco, než odkráčel do svého pokoje.

Pansy frustrovaně dupla nohou a zasténala. Blaise by to považoval za rozkošné v jakýkoli jiný den, ale bylo mu jasné, že Pansy rychle ztrácí nervy. Pokud nechce mít v ložnici hádku, která skončí rozchodem, bude to muset zvládnout za ni.

"Nech mě se s ním promluvit, miláčku," chlácholivě řekl. "Jdi do postele, dobře?"

Bylo mu jasné, že je rozpolcená. Bylo zřejmé, že chtěla na Draca ječet sama, ale uvědomovala si, že nebylo dobrým nápadem, aby měla při tom divadle v pokoji celou bandu Zmijozelských kluků. Přikývla na něj, naklonila se a krátce ho políbila, než se vydala do dívčích ložnic. Blaise se zhluboka nadechl a přál si, aby mu jeho trpělivost vydržela. S Dracem neměl nejlepší vztah a bude potřebovat všechen svůj takt, aby z toho tvrdohlavého blonďáka dostal nějaké informace.

Blaise vešel do ložnice, když si Draco natahoval pyžamové kalhoty, než vlezl pod přikrývku.

"Řekneš mi, kde jsi byl?" zeptal se Blaise.

"Co tě je do toho?" zavrčel Draco.

"Pansy je nemocná obavami. Odmítala jít spát, dokud neuvidí, že jsi zpátky. Nedlužíš jí alespoň to, že jí řekneš, kde jsi byl?"