Protiklady (Dramione)

42- Je to venku

Ron se mračil na Malfoye na druhé straně Velké síně. Bylo pondělí ráno, právě snídal a Zmijozel si tam jen seděl, jako by se nic nestalo a jeho to nesmírně vytáčelo. Hlavně když celý včerejšek Hermiona nevyšla ze svého pokoje a když se pokusil vrazit dovnitř, heslo bylo změněno.

"Kdy s tím hajzlem něco uděláme?" Zeptal se Harryho. Harry se zatvářil nerozhodně. "Nevím."

"Fajn, já tu nebudu sedět a předstírat, že se nic neděje. Chci tomu jedovatému bastardovi říct, co si myslím a že Hermiona je mimo dosah takových jako je on. "

Ron pak sledoval, jak Malfoy vstal a přehodil si tašku přes rameno. Blonďák se rozloučil s Parkinsonovou a Zabinim a vydal se ven ze Síně.

"Sleduj, tohle je naše příležitost, pojďme."

Postavil se a zkontroloval, zda ho Harry následuje. Dosud se v celé této situaci cítil bezmocně, ale napadení Malfoye mu zatraceně zlepší náladu.

Přehnal se síní a spatřil jak Malfoy mizí dolů směrem na jejich první hodinu Lektvarů.

"Malfoyi!" Vykřikl.

Všiml si, jak blonďák napnul ramena, když poznal Ronův hlas, spíše než se otočil.

"Weasley," řekl Malfoy, když se k němu stočil tváří.

Agresivní Ron popošel dopředu. "Vyhýbej se sakra Hermioně," zavrčel, hůlkou hrozil Zmijozelskému do obličeje.

"Nebo co? Prokleješ mě? "

"Ano."

"Nerad ti to kazím, lasičáku, ale ty jsi mě nikdy neděsil."

Harry vystoupil výše, takže teď měli dva Nebelvírští Zmijozela lapeného oproti stěně.

"Myslím, že já bych nějakou škodu napáchat dokázal," řekl.

"Ty jsi vážně ztělesněním statečnosti, nicméně, Potter?"

"Lepší být mravencem než zbabělcem jako jsi ty."

Ron ucítil na rameni ruku, která ho odstrčila stranou. Otočil se a rozzlobený zjistil, že za ním stojí Zabini s Parkinsonovou.

"Potter, Weasley, dospějte," zatáhl Zabini.

Parkinsonová věnovala dvojici pohrdavý pohled, než prohlásila: "Jsem si jistá, že Hermiona bude nadšená, když se dozví, jak se vy dva chováte."

"Do tohoto se nepleťte. To není vaše věc, "vyštěkl Harry.

"Je to i moje přítelkyně a vy dva se chováte jako idioti," odvětilo tmavovlasé děvče.

"Je to tvoje přítelkyně, když se ti to hodí," zavrčel Ron.

"A to mělo co znamenat?" Zeptala se Parkinsonová.

"Víš přesně, o čem mluvím. Je pro vás dost dobrá, abyste se s ní nyní spřátelili, když je válečnou hrdinkou a vy nejste nic jiného než ubozí podporovatelé Voldemorta. "

Parkinsonová si ho prohlédla od hlavy k patě. "Pokud si myslíš, že je Hermiona taková hloupá, pak si možná zasloužíš, aby si o její přátelství přišel. A věř mi ... pokračuj takto a přijdeš o něj. "

Vrhla se mezi dva nebelvírské čaroděje, popadla Draca za ruku a zatáhla ho k sobě. "Nechte Hermionu s Dracem na pokoji. Pokud chtějí být spolu, pak určitě nepotřebují vaše dovolení. "