Hermiona zasténala, když se pomalu probouzela. V hlavě jí bušilo a bolely ji oči. Otevřela je a zamrkala, když ji zasáhlo denní světlo. Jedno oko měla nateklé. Otočila hlavu na stranu, pryč od silného světla z okna a uviděla rozcuchané černé vlasy svého nejlepšího přítele, Harryho.
"Hej," řekla. "Byla by tu někde sklenice vody?"
Harry se na ni usmál a podal jí sklenici vody. Musel jí ji přidržet, když pila, protože Hermioniny ruce zahájili protest vůči pohybu.
"Co se stalo? Mám pocit, jako kdyby po mně proběhlo stádo koňů."
"Téměř to bylo stejně špatné. Vkročila si mezi Rona a Zabiniho a Ron ti jednu vrazil, samozřejmě náhodou," informoval Harry svou kamarádku.
Hermiona svraštila tvář, když se pokusila vzpomenout si na události, které ji dovedli na ošetřovnu. Až dosud měla okno.
"Proč jsi nám neřekla o tobě a Zabinim?" zeptal se potichu.
"Cože?" odpověděla, více než trochu zmateně.
"Proč jsi nám neřekla, že chodíš se Blaisem?" zeptal se Harry znovu.
Události k ní připluli zpět. Hermiona zavrčela a zaťala pěsti, když pomyslela na všechny ty problémy, které jí způsobil Draco Malfoy a také jeho přátelé - jediní dva lidé, kterým očividně záleželo na tom, zda ho vykopnou z Bradavic nebo ne.
"Nechodím se Zabinim," odpověděla. "U Merlinovy brady, Harry, myslela jsem, že už víš, že za takových okolností nemáš věřit Malfoyovi," zvolala, když uviděla Harryho zvednuté obočí.
Vypadal, že se mu ulevilo. "Díky bohu za to. Myslel jsem, že budu muset začít být kvůli tobě k Zabinimu slušný."
Hermiona se na svého oddaného přítele usmála. "To bys pro mě udělal?"
"Samozřejmě, že ano. Jsi jako moje sestra a jediný člověk, který při mně vždy stál od té doby, co začal chodit do Bradavic," řekl prostě.
Nesmírně se jí to dotklo. Pro Harryho by nebylo snadné přátelit se s někým ze Zmijozelských vzhledem k tomu, že se ho většina jejich rodin snažila zabít.
"Takže odkud máš ty cucfleky?" zeptal se zvědavě.
Hermiona si kousla do rtu. Harryho malý projev před chvílí naznačoval, že by jí odpustil cokoliv, ale tohle byl Malfoy. Harry by určitě neporozuměl, proč nenahlásila, že byl Malfoy opilý, venku po večerce a že ji obtěžoval, ať už si to Malfoy uvědomoval nebo ne. Nejdříve by utíkal rovnou za McGonagallovou a nechal Malfoye vyhodit. Hermiona si nebyla jistá proč, ale nechtěla, aby se to stalo.
"Je to komplikované, Harry, a vůbec to není to, co si myslíš," jednoduše odpověděla.
Harry byl zmatený, ale respektoval Hermionino soukromí, dokonce i když nechápal, proč mu nemůže říci, zda má přítele, ať už je to Zmijozelský nebo ne.
"Jak se má Ron?" zeptala se, aby změnila téma.
"Odvlekli ho do ředitelny. Ještě jsem ho neviděl."
Nyní se Hermiona zastyděla. Kdyby se nedala Parkinsonovou přimět, aby se slitovala nad Malfoyem, pak by Ron nečelil tomu, co jistě bude dlouhá řada trestů.
Madam Pomfreyová se k nim přihnala, když je zaslechla mluvit.
"Dostala jste pořádnou ránu, drahá. Jak se cítíte?" zeptala se ošetřovatelka Hermiony.
ČTEŠ
Protiklady (Dramione)
FanfictionNástup do školy v Bradavicích začal v lednu s pořádně velkým haló. Podzimní semestr byl klidný, využil se jako čas na vzpomínání a smutnění za těmi, kteří v květnu zemřeli ve Velké bitvě. Jarní semestr se ukazoval jako velmi odlišný. Všechno to zača...
