Pansy nakonec vystopovala Draca na druhé straně jezera. Od třetího ročníku to bývalo jeho místo pro přemýšlení a osamělost.
"Co chceš, Pansy?" Zeptal se Draco, aniž by se otočil.
"Dnes ráno jsem mluvila s Grangerovou," odpověděla.
"Co řekla ta zasraná vševědka tentokrát?"
"Řekla mi o minulé noci," odpověděla.
"Věděl jsem, že je totálně neschopná držet jazyk za zuby," zamračil se.
"Proč jsi mi to neřekl?" Zeptala se.
"Protože to není tvoje věc. Kdy to pochopíš? "
"Víš, Draco, tento tvůj postoj už začíná být otřepaný. Můžeš se mě snažit odstrkovat jak chceš, ale já tě neopustím. "
Otočil se, aby se na ni podíval, pak sklonil hlavu do rukou a zavřel oči. "Pokud víš, co je pro tebe dobré, zapomeneš, že jsi mě někdy poznala."
"To nemůžu udělat. Vždy jsme dávali jeden na druhého pozor a já se tě nevzdám ani když si na dně. "
Draco tam takto seděl pět minut. Kdyby mu Pansy nerozuměla tak dobře, jako rozuměla, pak by se domnívala, že ji vůbec neslyšel, ale nebylo tomu tak.
"Jsem v pořádné kaši, Pans," nakonec zašeptal a to byla jediná narážka, kterou Pansy potřebovala. Přiběhla k němu, klekla si vedle něj a objala ho rukama.
"Vím, že si, ale můžeme na tom zapracovat. Nemusí to takto být, "řekla.
"Tobě se to snadno říká. Opustíš Bradavice, vdáš se za nějakého bohatého čistokrevného čaroděje a za pár let všichni zapomenou na ty kraviny, co si udělala na škole. Ale já ne. Já vždy budu mít to zasrané temné znamení, které všem připomene, že jsem byl na špatné straně. "
"Takže ty nevěříš všem těm hloupostem o nadřazenosti čisté krve?" Překvapeně se zeptala Pansy.
Nevraživě na ni zahlédl, ale povzdechl si. "Nevím. Chci říct, něčemu takovému věřit mám prakticky ve své krvi. Žil jsem, spal jsem a dýchal jsem tím dříve, než si dokážu vzpomenout, ale posledního dva a půl roku mého života byla zasraná noční můra. "
Souhlasně přikývla. "Myslím, že se tak trochu cítíme všichni."
"Jakmile mi řekli, abych přijal temné znamení a dali mi mou úlohu, pochopil jsem, že Voldemort je podělaný psychopat, ale věděl jsem, že kdybych to všechno začal zpochybňovat, zešílel bych. Bylo snadněší se zde naparovat a chvástat se tím, jaká je to velká čest. "
Pansy se na svého přítele podívala smutnýma očima. Bez ohledu na to, co si Crabbe s Goylem mysleli, Pansy si svůj sedmý ročník v Bradavicích neužívala. Byl temný a bezútěšný a brzy si uvědomila, že vážně nemá předpoklady k tomu, aby vrhala neodpustitelné kletby na jiné studenty, dokonce ani na Nebelvírské ne.
"Kdyby Voldemort chtěl nadřazenost čistokrevných, pak by neměl takovou radost z toho, když štval své smrtijedy proti sobě. Nebyli jsme nic jen pěšáci v jeho hře a naše životy propadly v okamžiku, kdy měl pocit, že už více nejsme užiteční. Jediný důvod, proč nás nechával naživu bylo, že potřeboval peníze mé rodiny a Manor, "pokračoval Draco. "A teď si uvědomuji, že mi na ničem z toho nezáleží. Komu vadí, že počet šmejdů roste a že je mocná? Musí se to stát a říkat, že kradou magii, je trochu přitažené za vlasy. Vážně se nedokážu přimět, aby mi na něčem z toho více záleželo. "
ČTEŠ
Protiklady (Dramione)
Fiksi PenggemarNástup do školy v Bradavicích začal v lednu s pořádně velkým haló. Podzimní semestr byl klidný, využil se jako čas na vzpomínání a smutnění za těmi, kteří v květnu zemřeli ve Velké bitvě. Jarní semestr se ukazoval jako velmi odlišný. Všechno to zača...