I still love you (Book #2)

*6*

"Tak a tady je jídelna," dokončil svou prohlídku Henry. "Můžeš si vybrat z pěti jídel. Ale radši si dávej to, co ostatní. Ten zbytek je.. ehm.. vlastně ani nevím co to je," ušklíbl se.

"Fajn radši si budu nosit svá jídla," ušklíbla jsem se.

"Taky možnost," přikývl Henry a vzal mě okolo rameno. "Tímto jsme dokončili naší prohlídku. Co chceš dělat dál?" zamyslela jsem se. Když půjdeme domů, možná tam bude Chris. A to jsem teď vážně nepotřebovala.

"Co zajít do kina?" navrhla jsem.

"Dobře. Zavolám Chrisovi." 

"Ne!" vyhrkla jsem rychle. Henry se na mě překvapeně podíval. "Chci být s tebou chvíli sama. Za tři dny odjíždím," připomněla jsem.

"Máš pravdu," přikývl. "Jsem hlupák. Ještě jsme si ani pořádně nepopovídali. Co takhle kino a potom večeře? Ukážu ti úžasnou restauraci." 

"To zní jako dobrý nápad," usmála jsem se a byla ráda, že pro dnešek Chrise už nebudu muset vidět. Ještě tři dny a bude to skvělé.

"Jsem nachystaná!" zakřičela jsem z obyváku. Henry se rozhodl, že bychom se měli jít převléknout. Naštěstí pro mě, Chris nebyl doma.

"Jo, už letím!" zařval na mě nazpět Henry, který si ještě upravoval vlasy. Když vyšel byl z něho úplně jiný člověk.

"Proč vypadáš jako ze starých filmů?" zeptala jsem se s nadzvednutým obočím. Henry se na mě zašklebil a obul se. Potom jsme vyšli z bytu. Když jsem zamířila k autu, Henry na mě zapískal. Nechápavě jsem se otočila a zjistila, že stojí na chodníku.

"Jdeme pěšky, sestřičko," vysvětlil.

"Tak to jsem asi ráda, že jsem si nevzala podpatky," zasyčela jsem a vrátila se k němu. Vydali jsme se nočním městem a já všechno užasle sledovala. "Kam vlastně jdeme? Nemyslím si, že by si do kina šel takhle oblečený." 

"Pravda," souhlasil. "A ty se taky musíš převléknout," vzal mě za ruku a zatáhl mě do nějakého obchůdku. "Marrinet?! Jsme tady!" Za pultem se objevila dívka asi v jeho věku. Byla nádherná a podle toho jak se na ní Henry koukal, to věděl taky.

"Tak ty si ta slavná Lena? Ráda tě poznávám," usmála se na mě přes pult a prohlídla si mě. "Mám šaty přímo pro ní," zašla někam dozadu obchodu a já se podívala na Henryho.

"O co tu jde?" ale než mi stihl odpověď, Marrinet se vrátila s nějakou krabici. Obešla pult a položila krabici na stůl. S Henrym jsme se přemístili k ní. Marrinet otevřela krabici a vytáhla nějaké šaty.

"Jsou na 20.léta. Přesně pro vaší příležitost," usmála se a podala mi je. Byli černé s krajkou a z příjemného materiálu. "K tomu jsou samozřejmě tyto korále a čelenka s peřím. A boty," dodala.

"Nemohli jsme jít prostě do kina?" otočila jsem se na Henryho.

"Ne," zakroutil pobaveně hlavou. "A teď se mazej, převléknout," popostrčil mě ke kabinkám. Poslechla jsem ho a zaplula do první kabinky. Sundala jsem si své oblečení a převlékla se do toho půjčeného. Šaty mi padli dokonale a já se musela pousmát nad tím, jak to Marrinet zjistila. Obula jsem si černé lodičky a kolem krku jsem si dala korále. Do vlasů, které jsem dneska měla nakulmované jsem si dala čelenku. Když jsem vyšla, byla jsem trochu nesvá.

"No vidíš jak ti to sluší," řekla Marrinet. 

"A teď pohni ségra. Máme málo času," pobídl mě. Potom se podíval na Marrinet. "Uvidíme se později," přitáhl si jí k sobě a dlouze políbil. Musela jsem se ušklíbnout a radši jsem vyšla z obchodu. Když Henry vyšel na tváři měl úsměv.

"No páni-" vydechla jsem.

"Radši zklapni-" šťouchl do mě. Zasmála jsem se a on se ke mě přidal. Byla jsem ráda, že je šťastný. 

Henry mě vzal na párty ve dvacátých letech. Byl to úžasný zážitek. S Henrym jsem pořád tančila a musela jsem se u toho zasmát, protože jsme byli rozhodně špatní tanečníci na tu dobu. Ale potom Henry na chvíli zmizel a já ho nemohla najít. Proto jsem se rozhodla, že půjdu k baru, pro nějaké pití. 

"Sluší ti to," ozvalo se za mnou. Otočila jsem se za tím hlasem a spatřila Chrise. Vždycky jsem si myslela, že je nádherný, ale teď byl přímo dokonalý. Klobouk který měl na hlavě dodával jeho stylu větší dokonalost.

"Ty taky ujdeš," ušklíbla jsem se. Zapomněla jsem na to, že jsem ho nechtěla vidět. Měla jsem tři dny. Chris se uchechtl a postavil se vedle mě. 

"Dvakrát skotskou," nařídil barmanovi a ten přikývl.

"Nikdy jsem skotskou neměla." podívala jsem se na Chrise.

"Všechno je jednou poprvé," pokrčil rameny a přisunul ke mě jednu sklenici. Zvednul to svou a usmál se. "Na zdraví," opatrně jsem zvedla tu svou a přiťukla si s ním. Potom jsem se napila. Nebylo to tak hrozné jak jsem čekala. "Dobrý?" zeptal se.

"Dobrý," přikývla jsem. Chris přikývl a najeden zátah sklenici dopil. "Můžu poprosit o tanec?" natáhl ke mě ruku.

"Dvacátá léta mi nejdou," namítla jsem.

"Povedu tě," přesvědčoval mě.

"Fajn," povzdychla jsem si a chytla se ho. Odvedl mě na parket. "Není to tak těžký," začal. "Musíš prostě dělat to co ostatní," vysvětlil a začal tancovat. Rozhlídla jsem se a potom jsem začala napodobovat ty ostatní. Chris mě chytl za jednu ruku. "Vidíš? Jde ti to," usmál se. Otočil mě pod rukou a já se zasmála. Ale najednou do mě zezadu někdo narazil a já spadla na Chrise. Chytl mě, ale byla jsem tak blízko. Bylo to stejné jako v koupelně. Tak moc jsem ho toužila políbit. Když jsem se dívala do jeho očí, viděla jsem, že chce udělat to stejné.

Přesunula jsem ruku na jeho zátylek a stoupla si na špičky. Chrisovi ruce se přemístili na můj pas. Náš dech se sjednotil a potom už jsem nebyla já a on. Ale byli jsme to my. A já věděla, že jistým způsobem jsem právě teď Joshe podvedla.