I still love you (Book #2)

*14*

Milý Christophere,

Sakra už ani to oslovení mi nejde. Takže prostě Chrisi.. Nevím kde začít. Fajn začnu tam, kde to všechno začalo. Když jsem tě uviděla u nás v domě na Henryho párty, věděla jsem, že ty pro mě budeš něco znamenat. A potom jsme uvízli v tom sklepě a ty si neměl triko. Pamatuješ si na to? Protože já ano. Nikdy jsem nezapomněla, jak si zoufale, chtěl vědět mé jméno. Už teď vídím, jak ses ušklíbnul na výběrem mých slov. Ale přiznej si to. Chtěl si mě. Ne promiň takhle to nebylo.

Chtěl si něco, co si měl zakázáno. A to jsem byla já. Sestra tvého nejlepšího kámoše, ale víš co? Je mi to jedno, protože si mě získal. A potom jsi mě pozval na ples, na který by s tebou šla každá holka na střední. Ani nevíš, jak jsem byla šťastná a bylo mi jedno, jak bude Henry rozzuřený. Měl to být můj večer. Ale pořád jsem si uvědomovala, že mě bereš jako mladší ségru. A potom si mi řekl, že mě miluješ. Myslel si to někdy vážně? Protože já to tak myslela. Pokaždé když jsem to vyslovila.

Byl si tam pro mě, když měl Henry rakovinu a já tu pro tebe budu, když mě budeš potřebovat ty. Ale ty ani netušíš jak mě zlomilo, když si odjel. Ale já ti to řeknu.

Nemohla jsem spát, jíst a ve škole jsem šla ke dnu. Z nejlepší studentky jsem byla ta nejhorší. A víš co bylo ještě horší? Bylo mi to naprosto fuk. Často jsem se hádala s našima, protože ti na mě byli naštvaní kvůli škole a kvůli tomu, že nespím a kvůli tomu, že jsem schodila pár kil.

Ale oni nemohli pochopit, jaké to přijít o kluka, který pro mě znamenal celý vesmír. A vědět, že jsem byla jen pitomá sázka nebylo o nic lepší. Ale i přesto jsem se na tebe nezlobila. Pořád jsem tě milovala a za to jsem se nenáviděla. Doufala jsem, že se objevíš před mými dveřmi, a řekneš mi, že to byl zlý sen, a že už mě neopustíš. Asi jsem byla moc naivní co?

Ale potom nastoupil na školu nový kluk. Josh. Víš byl naprostý opak tebe. Byl slušný, nadaný sportovec a i přesto, že byl oblíbený, bylo mu to jedno. Prostě pan Dokonalý. A když mě pozval poprvé na rande, odmítla jsem ho. Protože jsem myslela na tebe. Ale když jsem potom dorazila domů a podívala se na twitter, uviděla jsem tam tvou fotku. Nebyl si sám. Seděla ti na klíně opravdu nádherná černovláska a mě v tu chvíli došla, celá pravda.

Nikdy jsem pro tebe nebyla. Byla jsem spíš něco jako porcelánová panenka. Nic pro tebe. Zakázané zboží. Ty si potřeboval nějakou holku, která je starší a nemá večerku v jedenáct. Ano pořád jí mám.

A tak jsem zavolala Joshovi, který mi i přes odmítnutí dal své telefonní číslo a domluvila jsem se s ním na schůzce. Vzal mě do nějaké cukrárny, o které jsem neměla ani ponětí, že tu je. Celý večer byl dokonalý. Zjistila jsem, že je i zábavný a pozorný. Když mi byla zima nabídl mi svou bundu.

A tak to šlo dva roky. Potom jsem přijela do San Franciska a doufala, že tě nepotkám. Protože to mi Henry slíbil víš? Žádný Chris. A já mu věřila, i přesto že jsem věděla, že bydlíš ve stejném bytě jako on. Ale nějak jsem doufala..

A potom jsem uslyšela tvůj hlas. Po takové době. Když si odešel a já vyšla z pokoje, uviděla jsem Henryho, který mě uklidnil, že se nevrátíš. Ale viděla jsem jeho obličej. Bylo mu líto, že mi dva nevycházíme a proto jsem přišla s nápadem, že spolu někam vyrazíme. Protože jsem ta hodná sestra, pamatuješ?

Ale po pravdě jsem na setkání s tebou nebyla připravená. Když jsem tě potom viděla, věděla jsem že jsi to ty, ale tak moc ses změnil. Vím, že bych to neměla napsat, ale byl si... Dokonalejší. A já se nenáviděla za to, že si to myslím. Vždyť bože jsem měla přítele, že? Ale byli jsme to zase my dva. Cítila jsem to. A byli jsme starší.

A potom tu byla ta koupelna. V ten moment jsem si uvědomila, že k tobě ještě něco cítím. Něco co si bojím přiznat. A když jsme se políbili.. Nikdy jsem něchtěla přestat. Věděla jsem, že je to špatně, ale bylo to tak. Líbilo se mi to Christophere.

Potom jsem šla na ten debílní ples, na kterým jsem vypadala jako dřevo, které neumí tancovat. Ale ty si mě zachránil. Jako vždy. A těch polibků bylo opravdu hodně na to, že bychom neměli a proto jsem se rozhodla odjet domů dřív. Myslela jsem si, že se to vrátí do starých kolejí, ale pletla jsem se. Ty ses vrátil.

Prvně jsem byla strašně moc naštvaná, protože jsem se bála, že mi to celé pokazíš. Pokazíš mi ten život bez tebe o kterém jsem si myslela, že je dokonalý. Ale potom jsem zjistila, že mi něco chybí. Část mě. Ale i přesto nemůžu být s tebou. Nemůžu ublížit Joshovi tak jako si mi ublížil ty.

Ale i přes to..

Nezáleží na tom kde budeš, nebo s kým. Ani na tom, co budeš dělat. Vždycky tě budu doopravdy a kompletně milovat. A to je ten problém. Pokud toto budu stále cítit, nedokážu se pohnout dál. Takže tě prosím.. Choď za mnou jen když to bude opravdu potřeba.

Protože Chrisi já nedokážu dál ubližovat Joshovi.

A nedokážu ubližovat ani tobě. Je mi jedno jestli ublížím sobě, ale tobě ani Joshovi ublížit rozhodně nechci.

Byl si má první láska. Kluk který pro mě byl jako zakázané ovoce a já po něm toužila čím dál tím víc. Ale vždycky když jsem tě získala, zase jsem tě ztratila. Takže zůstaneme jen u toho, že si byl můj první opravdový kluk, dobře? Měla bych končit už mě dost bolí ruka.

Navždy s láskou tvá Lena.

PS.: Za ten náramek děkuji, Christophere. Je dokonalý..