*19*

8.5K 515 11
                                    

Nemohla jsem spát. Opravdu to bylo těžké. Kdykoliv jsem zavřela oči, viděla jsem Chrise s tou holkou. Kdo to byl? Dostal se Chris v pořádku domů? Proč o něho mám starost, když mě takhle podvedl? Kruci on mě vlastně nepodvedl. Nechodím s ním, může si přece dělat co chce. Ale proč mě to tak bolí? Proč jsem byla rozhodnutá se rozejít s Joshem, kvůli němu? 

"Nesnáším ho," zamumlala jsem do tmy a posadila se. Opatrně jsem nohy položila na studenou podlahu a stoupla si. Rozhodla jsem se, že si aspoň zajdu pro vodu, když mě Chris nenechá spát. Když jsem se napila, uklidila sklenici zase na své místo, vydala jsem se nahoru. Ale na dveře se ozvalo tiché zaklepání. Prudce jsem se otočila a málem z těch schodů spadla.

Potom jsem sešla dolů a otevřela. Možná jsem si to prvně měla prověřit, ale tak nějak jsem věděla, že tam bude on. 

"Co tu děláš?" řekla jsem unaveně. Nebyla jsem unavená ze spánku, ale z toho mu dávat pořád nové a nové šance. "Co po mě pořád chceš?" 

"Nechali jsme mě u té zoo," řekl bez emocí. "Takže bych se měl ptát já, ne?"

"Chceš mi říct, že tě ta sexy holka nehodila domů?"zeptala jsem se naoko překvapeně. Na Chrisově tváři se objevil zmatený výraz, který se potom změnil na pochopení. 

"Le-" začal, ale nenechala jsem ho doříct ani mé jméno.

"Dobrou, Chrisi," zašeptala jsem a zavřela mu dveře přímo před nosem. Potom jsem počkala dokud jsem neviděla jak jeho stín mizí. Když jsem potom zamířila nahoru, všechno mě bolelo. Do rána už jsem neusnula.


"Dobré ráno, lásko," políbil mě Josh, když jsem k němu došla před školu.

"Ahoj," usmála jsem se, ale nebyl to ten můj obvyklý úsměv, který jsem mu vždy věnovala. Vzala jsem ho za ruku, kterou ke mě natáhl a společně jsme se vydali do školy. 

"Co jsi včera dělala? Nebrala si mi mobil," zeptal se a počkal, než jsem si ze skříňky vzala učebnice. Kousla jsem se do rtu a přemýšlela nad svou odpovědí. 

"Máma potřebovala pomoct s tou charitativní akcí," byla to tak trochu pravda. Předtím než jsem odjela s Chrisem k Sarah, pomohla jsem jí. 

"To je vlastně už tento víkend, že?" zamračil se Josh.

"Jo," přikývla jsem. "Proč se tak mračíš?" zastavila jsem se uprostřed chodby a Josh mě strhl na stranu.

"Táta mě a ségru chtěl vzít tábořit. Ale klidně to zruším," usmál se.

"Ne," vyhrkla jsem. "To nemusíš. Nic to nebude. Hlavně, že tu budeš na ples. Na této akci budou jen samý staří lidé," ušklíbla jsem se. Josh se zasmál a odhrnul mi vlasy z obličeje. Když se přibližoval, aby mě políbil ozval se zvonek. Potichu jsem se zasmála a dala mu rychou pusu na tvář. "Uvidíme se později," rozloučila jsem se a vydala se na matiku.

Vklouzla jsem na své místo vedle Sarah, která se na mě usmála. "Jak se vede?" zeptala se potichu, protože do třídy vešel učitel.

"Dobře," pokrčila jsem rameny a vytáhla si sešit a pouzdro. "Včera po půlnoci se u nás stavil Chris," řekla jsem bez toho, abych spustila z našeho učitele pohled. 

"A co si udělala?" 

"Slečny máte něco, co byste nám chtěli říct?" zeptal se nahlas učitel od tabule. Rychle jsem sklopila zrak na lavici.

"Nemáme," zamumlali jsme se Sarah zároveň.

"Tak se spolu laskavě nebavte," zamračil se a dál se věnoval účivu. Naznačila jsem Sarah, že jí to řeknu po přestávce a ona přikývla. Když hodina skončila, vydala jsem se s ní k její skřínce.

"Tak povídej," pobídla mě.

"Není co," pokrčila jsem rameny. "Poslala jsem ho pryč," Sarah se zarazila stejně jako já ráno a já jsem jí musela za rukáv odtáhnout na kraj, jinak by do ní narazil nějaký student. 

"Děláš si legraci? Třeba ti to chtěl vysvětlit." 

"Nemá co, Sarah. A už mě opravdu unavuje, že jsi na jeho straně," zamračila jsem se.

"Ale ty na něho nemůžeš být naštvaná. Tak se s tou holkou líbal no a co? Ty chodíš s Joshem. Ubližuješ mu víc, než ty jemu." 

"Jak to můžeš říct?" zeptala jsem se. "Myslela jsem si, že jsi moje kamarádka." 

"Jsem," přikývla. "Ale nechci vidět, jak se trápíš. Takže buď mu řekni, co si mu chtěla říct včera, nebo ho nech na pokoji." S posledním slovem se otočila a vydala se pryč. Sledovala jsem jak mizí v davu studentů a přemýšlela nad tím, co mi tady zrovna teď řekla.

I still love you (Book #2)Kde žijí příběhy. Začni objevovat