I still love you (Book #2)

*16*

Leno,

Začala jsi dopisem, tak ti ho také napíšu. Hlavně i proto, že mě nechceš vidět a kdybych ti zavolal pravděpodobně mi to nevezmeš. A ty víš, že nesnáším, když musím něco psát, takže toto je zřejmě naposledy. Takže začneme. Chtěla si vědět, jestli jsem někdy myslel, že tě miluju doopravdy? Tak poslouchej..

Už od začátku mého přátelství s Henrym jsem věděl, že má sestru. Jen jsem nevěděl jak vypadá. Vlastně jsem si myslel, že jsi opravdu malá. Proto jsi mě předtím nikdy nezajímala. A potom Henry pořádal tu párty a já tě tam poprvé uviděl. Řekl jsem si: "Kdo je sakra ta holka?" A pak mi to začalo docházet. Nebyla si až tak malá, jak jsem si představoval. Byla si nádherná, oproti všem těm holkám, které tam byli.

A potom ses mě v tom tvém dopise zeptala, jestli si pamatuju na to, jak jsme uvízli v tom sklepě. Ano pamatuju. A kdybych mohl vrátit čas, tak bych ho vrátil a klidně bych v tom sklepě zůstal déle. Už od začátku ses mi líbila, ale bál jsem se to přiznat. Nikdo jsem to totuž k nikomu ještě necítil. Napsala si, že jsem byl tvoje první láska, tvůj první kluk. Ale ty si taky byla moje první láska. Holka, kterou jsem miloval. Ano miloval jsem tě. A miluju. 

Lituju toho, co jsem ti udělal. Ublížil jsem ti tolikrát až se za to nenávidím. A jsem rád, že máš někoho jako je Josh. Ale i přesto chci aby si byla má. Vím, že to zní sobecky, ale je to tak. Pomatuješ si na Clarke? Řekla mi, že jsem zbabělec, protože jsem se do tebe zamiloval. Ale víš co? Je mi to jedno.

Nesnášel jsem každý moment, kdy jsem věděl, že se trápíš. Ať už to bylo kvůli Henrymu nebo mě. A když jsem potom odjel do San Franciska, měl jsem chuť přijet zase za tebou. Vím, že mi nemusíš věřit, ale je to tak. 

A nejsi žádná porcelánová panenka. Možná si myslíš, že se ke mě nehodíš, ale to není pravda. Jsi pro mě perfektní. Vím, že mě za toto budeš asi nenávidět, protože si mi nepsala ať tě nechám na pokoji. A o to se snažím. Opravdu hodně, ale nejde to. 

Bože, kdykoliv tě vidím, přestanu dýchat a začnu být nervozní. Kdykoliv si mi řekla, že mě miluješ.. Byl jsem ten nejšťastnější kluk na světě. Vidět tě usmívat, mi vždycky udělalo radost. Ale já jsem to zničil. Zničil jsem vše, co jsme mezi sebou měli. Zničil jsem tebe.

A být s tebou pro mě byl sen. Ale bál jsem se toho, že zjistíš, že pro tebe nejsem ten pravý kluk a opustíš mě. A možná proto jsem to udělal sám ještě dřív, než jsi měla šanci. Odjel jsem a doufal, že na tebe zapomenu. Ale nešlo to. Nemohl jsem. Proto jsem začal mít více zápasů. Vylíval jsem si zlost na ostatních lidech. Byl jsem nejlepší. Pořád jsem. 

A teď když jsem přijel domů a zjistil, že má máma rakovinu, jsem byl naštvaný ještě víc. Proč mají rakovinu lidi, kteří si jí nezaslouží. Prvně Henry a teď má máma. Sakra Leno, co mám dělat? Strašně moc to bolí! Chci jí pomoct, ale nevím jak. Vypadá tak unaveně a slabě. A můj brácha o tom ani neví. Mám chuť mu zavolat, říct mu to.. Ale máma s tátou to nechtějí. Myslí si, že ho chrání. Že chrání jeho rodinu.

Jsem strejda víš? Můj bratr se oženil a teď mají malého chlapečka. Tony. Smál jsem mému bratrovi, protože dal svému synovi jméno Anton. Ale teď jen chci aby Tony měl svou babičku. Aby moje děti měli babičku. Vím, že chceš, abych odjel zpět do San Franciska, ale já teď nemůžu, dobře? Musím tu zůstat kvůli mámě, ikdyž si to nepřeje. 

Budu se snažit, ti nechodit na oči, ale nepůjde to. Protože tě potřebuji. Potřebuju někoho, kdo mi ukáže, že bude všechno v pořádku. Vím že žádám o hodně, ale jsi jediná, které věřím. 

Takže se ještě jednou omlouvám. Za všechno, co jsem ti udělal. Nechtěl jsem.. Ale i přesto jsem to udělal. Vždycky tě budu milovat.

Tvůj Christopher Hill