Pokračování série Too young.
Uběhli tři roky od toho co Chris odjel. Lena ho od té doby neviděla a vše se změnilo. Henry překonal rakovinu a odešel na vysokou.
Co se ale stane, když se tito dva znovu setkají?
To se dočtete v příběhu I still love yo...
Domů jsem přišla ještě víc zmatená. Se Sarah jsme se domluvili, že šaty pojedeme vybrat až zítra. Právě teď stojím u sebe v pokoji a sleduju oba dárky, které jsem položila na postel. Nemůžu zapomenout ještě na prstýnek od Joshe.
Nemohla jsem uvěřit tomu, že holka jako já se dostala do této situace. Jak se ze mě mohla stát holka, která podvádí svého kluka? Holka, která miluje oba dva kluky, ale není si jistá tím koho více. Ráno jsem v tom měla ještě naprosto jasno, ale potom se tu objevil Chris s tím dokonalým náramkem a slibem, že mě vezme do Paříže. A to nemluvím o tom polibku.
"Doháje!" vykřikla jsem a vzala jsem z postele polštář, který jsem násladně hodila přes pokoj. Notebook mě upozornil na novou zprávu. Přešla jsem k němu a rozklikla Massenger.
Christopher: Co máš v plánu na víkend?
Četla jsem si tu zprávu stále dokola. Opravdu se mě zeptal, co budu dělat o víkendu. Proč? Chce mě snad někam poznat? To nemůže přijmout fakt, že mám přítele.
Me: Proč?
Ukazovalo se mi, že Chris byl online před minutou. Ale netrvalo dlouho a došla mi odpověď.
Christopher: Mám pro tebe ještě takové malé narozeninové překvapení.
Me: Nevím jestli to je dobrý nápad, Chrisi.
Christopher: Klidně se budeme chovat jako kamarádi.
Zamyslela jsem se. Možná to není až tak špatný nápad. Třeba zvládneme být jen kamarádi.
Me: Dobře. V sobotu?
Christopher: V sobotu :)
Sobota tu byla nějak moc rychle. Chris mi napsal, že pro mě přijede okolo osmé rodiny ráno. Byla jsem ráda, že máma s tátou včera odjeli k tetě Jude, takže jsem jim nemusela nic vysvětlovat. Když zazvonil zvonek, byla jsem už nachystaná. Otevřela jsem oči a můj pohled padl na dokonalého Chrise. Měl na sobě obyčejné khaki kraťase a bílé triko. Ve vlasech měl sluneční brýle a když viděl můj outfit, zářivě se usmál.
"Co?" zeptala jsem se a podívala se na své černé šaty.
"Toto není moc vhodné oblečení," vysvětlil. "Vzal bych si něco víc.. Pohodlnějšího."
"Panebože," zamumlala jsem a odešla nahoru.
"A vem si plavky!" zakřičel ze zdola. Protočila jsem panenky a schovala je do tašky. Převlékla jsem si a byla si jistá, že toto je přesně to, co si Chris představoval. Když jsem sešla dolů, přikývl.
"Perfektní," usmál se. Otevřel dveře a počkal než vyjdu ven. Potom trochu popoběhl, aby mi otevřel auto.
"Díky," řekla jsem a nasedla. Chris obešel auto a sedl si za volant. "Kam vlastně pojedeme?" zeptala jsem se.
"Nech se překvapit," ušklíbl se a rozjel se. "Máš ten náramek," poznamenal po chvíli ticha. Střelila jsem pohled na svou ruku, kde mi dokonale padl dárek od něho.
"Myslel sis, že ho nebudu nosit?" řekla jsem překvapeně.
"Ne. Tedy ano. Myslel jsem kvůli Joshovi, víš?"
"Josh nerozhoduje o tom, co budu nosit," zamračila jsem se. "Byl to dárek od tebe," pousmála jsem se a začal si hrát s malou Eiffelovou věží.
"Opravdu se ti líbí? Nebyl jsem si jistý," zamumla nervozně. Počkat! Chris a nervozní? To nejde do sebe.
"Je dokonalý," vyhrkla jsem až moc nadšeně. "Tedy-" odkašlala jsem si. "Je to něco co bych si sama vybrala."
"To jsem rád," usmál se a věnoval se silnici. Teď jsem měla šanci si ho prozkoumat. Začala jsem u jeho vlasů. Dřívě je měl o trochu světlejší, ale i tak mu to sluší. Víc zmužněl. A jeho rty. Dokonalé jako předtím. Rty které lákají po polibku. Sakra Leno uklidni se.
"Jsi v pořádku?" zachránil mě Chrisův hlas.
"Jasně," zasmála jsem se, ale znělo to jako nervozní skřehotání.
"Připravená na dobrodružství?" zeptal se s širokým úsměvem.
"Připravená jestli jsi i ty," přikývla jsem
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
