,,Je mi zima, bolí mě hlava a nohy ještě víc." Řekla už asi po stý a mě to pomalu začalo dohánět k nepříčetnosti.
,,Nebuď lemra." Sykl jsem a dál šel s dlaněmi v kapsách v před.
,,Fajn." Předešla mě a popoběhla dopředu. Otočila se a šla po zadu. Začala stopovat. Mávala rukou, kterou měla zaťatou v pěst s palcem nahoru.
,,Tady ti nikdo nezastaví shawty." Protočil jsem očima a upravil si brýle.
,,Kdyby si mi nezahodil mobil." Šla dál a pořád kmitala rukou.
,,Kdyby si mi nedovolila řídit."
,,Kdyby si nedostal tak stupidní nápad jet na hřbitov."
,,Kdyby si nebyla moje zdravotní sestra." Myslel jsem, že tímhle to už zakončím.
,,Kdyby ses nenarodil." Zasmála se a měla jasný vítězství.
,,Kdyby jsem se nenarodil, tak by si nepoznala toho nejúžanějšího člověka na světě." Poznamenal jsem a mrkl, i když to neviděla.
,,Nevěděla jsem, že jsi někdo z mojí rodiny, Robert a nebo moje nejlepší kamarádka." Udělala divnou grimasu. ,,Spíš jsi ten nejnáladovější člověk kterého znám." Nějaký auto kolem mě projelo a přibrzdilo u Jamie. Otevřeli se dveře a já hned přešel k autu. Mezitím Jamie mluvila s řidičem.
,,Odveze nás." Usmála se a nasedla.
,,Jam." Než jsem stihl doříct její jméno, tak zavřela dveře. Otevřel jsem je a nasedl. Řidič se ke mě otočil a začal kývat hlavou ze strany na stranu.
,,Toho nevezmu." Promluvil na Jamie, která se ke mě otočila.
,,Proč?" Nadzvedla obočí a otočila zpátky k řidiči.
,,Protože vrahy neberu."
,,Co prosím?" Zasmála se a podívala na mě.
,,John mě určitě vezme, jak se má vůbec Hanna?" Věděl jsem že když narazím na jeho manželku, tak nás vezme.
Neodpověděl a nastartoval.
,,Kam to bude?" Řekl docela ostře a díval se přitom na Jamie.
,,Na hřbitov?" Otočila se ke mě a já si navlhčil suché rty.
,,Já na hřbitov, Jamie do nemocnice."
,,Cože?" Vyprskla a podívala se mi zpříma do očí.
,,Chci tam bejt sám a ty potřebuješ ošetřit." Ukázal jsem na stranu hlavy, kde měla ránu.
,,Bez tebe se nesmím vrátit, mám zajistit, že se vrátíš."
,,Proboha vrátim se." Rozhodil jsem rukama a sundal si brýle.
,,Nevěřím ti." Odsekla a auto se rozjelo.
,,Mám ti to říct čínsky?" Vyštěkl jsem nad čímž se uraženě otočila. ,,Nechci tě tam, akorát by si překážela."
,,Dobrý už jsem to slyšela." Řekla polohlasně a zírala před sebe.
,,Takže jak jsem řekl. Na hřbitov a sní do nemocnice." Nemohl jsem pochopit, jak si mě ještě lidi můžou pamatovat. Možná že to ale bude tím, že jsem mu zabil bratra, ale to je zase jiná historie.
,,Jsme tady." Prohlásil a já se otočil k oknu. Hřbitov.
,,Díky Johne." Poklepal jsem mu po rameni a vyšel z auta. Zabouchl jsem dveře a rozešel se k hřbitovu.
