23. část

2K 127 18
                                    

,,Proč to chceš vědět?" zeptala jsem se a zakousla se do jedné z housek.

,,Je den po Vánocích, mohla si té rodině něco dát, jako poděkování," začal si sladit čaj a když se na mě podíval, tak jsem se jen nervózně usmála.

,,Je to dobrý nápad, hned zítra jim pošlu balík,"doufala jsem, že tímto ukončím celou konverzaci, ale bohužel.

,,Oni nebydlí tady?" Justin se mě zeptal dost překvapeným tónem.

,,Ne, přestěhovali se na Floridu," řekla jsem a přitom doufala, že si Justin nedá všechny ty věci do souvislosti.

,,Tak to ten dárek dneska koupíme a odvezeme na Floridu svým majitelům,"

,,My?" řekla jsem zaskočeně a znovu si kousla do housky.

,,Za tři dny jedu na Floridu, navštívit Melaniinu matku a dát její dceři Ruth dárek, tak můžeš jet rovnou se mnou, na Silvestra by jsme tu měli být."

,,Super nápad," začala jsem předvádět nadšení.

,,Jdu se převléknout," oznámil mi a prošel kolem mě s čajem.

,,Fajn, ale potřebuju do tý lékárny!" Zakřičela jsem a na chvíli zavřela oči. To chce klid.

...

,,Jsme tady," cítila jsem, jak se mnou Justin třásl.

,,Hej jsem vzhůru," zamrmlala jsem a promnula si oči.

,,To je super, protože letuška nepočká," okamžitě jsem otevřela oči a rozhlédla se kolem.

,,Debile!" vzala jsem si z pod hlavy polštář a jednu mu s ním pořádně ubalila.

,,To bylo zlý," zasmál se a zvedl z mojí postele.

,,Hm," řekla jsem a prohrábla si vlasy. ,,Vysprchuj se a můžeme jet," hodil po mě ručník a já se zasmála. Vylezla jsem z postele a vzala si do ruky pomačkaný ručník. Vlezla jsem do koupelny a sundala ze sebe oblečení. Dívala jsem se na sebe v zrcadle. Na všechny ty stehy. Přejela jsem si prstem po jizvě a zkousla si spodní ret, abych zahnala slzy.Otočila jsem se k zrcadlu zády a vlezla si do sprchy.

,,Hej Jam? Měli by jsme jet!" uslyšela jsem z vedlejšího pokoje a vypla vodu.

,,Deset minut!" křikla jsem a vylezla ze sprchy. Osušila jsem se a omotala si ručník kolem sebe. Vyšla jsem z koupelny a přešla ke komodě, na které mi ležel svítící mobil. Odemkla jsem ho a zpátky položila na své místo. 20 nepřijatých hovorů od Robert. Psalo se na obrazovce. To mě okamžitě odpudilo. Nemluvím s ním už celý týden, potřebuju pauzu.

Z šuplíku jsem si vyndala jeany, spodní prádlo a tričko. Oblékla jsem se a otočila k zrcadlu.

,,Jseš hotová?" otočila jsem se za Justinovým hlasem a přikývla. Pravda ale byla, že jsem připravena nebyla. Určitě se na povrch vyvalí všechna pravda a Justin mě bude považovat za bůh ví co. Proto mu musím o Melaniiným srdci říct já. Čím dřív tím líp.

,,Zapneš mi to?" odhrnula jsem si vlasy ze zad, až jsem po chvíli pocítila Justinovi dlaně na mých zádech. Zapnul mi knoflíky na zádech a uhladil vršek.

,,Děkuju," hodila jsem si vlasy zpátky na záda a usmála se. ,,Tak můžeme jet," řekla jsem nadšeně a ruce založila na bocích.

,,Okey, kufry i dárky jsou už v autě, vzala sis prášky?" starostlivě se na mě podíval a něco mi steřel z koutku pusy. ,,Pasta," pokrčil rameny a zasmál se. Rukou jsem si okamžitě sáhla na rty a setřela si zbytek. Zasmála jsem se a při pohledu do zrcadla jsem si všimla ruměnců na mých tvářích.

L.O.S.T.Kde žijí příběhy. Začni objevovat