Seděl na posteli a propletl si prsty. Já stála u komody se založenýma rukama a čekala na to, co z něj vypadne.
,,Co chceš vědět?" zeptal se mě a já pokrčila rameny.
,,Kde je tvoje rodina?"
,,Šest metrů pod zemí," odpověděl a já si zkousla spodní ret.
,,To.."
,,Je mi líto, jo to znám," dořekl za mě a lehl si.
,,Ne opravdu," řekla jsem trochu zaskočeně a sedla si na zem.
,,Další otázka?"
,,Kdo je Kelsie?" řekla jsem tiše a pečlivě poslouchala, aby mi nic neuniklo.
,,Moje mrtvá přítelkyně,"
,,Jak umřela?" zeptala jsem se se zvědavostí a zároveň strachem v hlase.
,,Zastřelil jsem ji," řekl naprosto klidně, což mě znervózňovalo víc jak jeho odpověď.
,,Proč?"
,,Byla to náhoda, kulka neměla patřit jí, ale kreténovi za ní," řekl ostře a posadil se. Chvíli jsem mlčela a koukala se do země.
,,Řekni něco, prosím," řekl a já zvedla hlavu k němu.
,,Jen tomu nerozumím," řekla jsem pomateně a prohrábla vlasy.
,,Jak je možný, že jsi měl zbraň a co tě k tomu vedlo? Jsem zmatená Justine," zvýšila jsem hlas a začala přecházet ze strany na stranu.
,,Hej, vím že je to těžké pochopit, ale já tě potřebuju," zvedl se z postele a rychlím krokem přešel ke mě. Dotkl se mé tváře a já ustoupila.
,,Nedotýkej se mě prosím," řekla jsem drsně a upravila si vlasy.
,,Jen mě to nech vysvětlit," dal ruce před sebe a já zavřela oči.
,,Mluv," otevřela jsem oči a přešla jsem k posteli, na kterou jsem si následně sedla.
,,Měl jsem problémy.."
,,S drogama?" vyhrkla jsem a až pak si uvědomila, že jsem mu skočila do řeči.
,,Ne," vydechl a lehce se zasmál. ,,S mafií," oblízl si rty a přešel ke mě. ,,Nikdy bych nedovolil, aby ti udělali to co Kelsie nebo Melanie," vzal moje tváře do svých dlaní a palcem mi přejížděl po lícní kosti. ,,Jsi až moc křehká, zlomili by tě," zavřel oči a zatnul zuby. ,,Moc nevinná pro tenhle svět," odtáhl se ode mě a podíval na mě, mezitím co já naprosto nechápala. ,,Musím tě nechat jít," otočil se ke mě zády a ruce si dal za krk. ,,Správně musim ji nechat jít," šeptl, jako kdyby si s někým povídal a já svrašila obočí. ,,Co?" řekla jsem potichu, ale odpovědi jsem se nedočkala.
,,Moc čistá pro mě," řekl a otočil se ke mě. Prohlížel si mě a já se postavila.
,,Justine?" řekla jsem jemně a přiblížila k němu.
,,Nechoď ke mě, zkazím tě, jako ostatní a pak o tebe přijdu," řekl mezi zuby a já zůstala stát.
,,Justine.." vydechla jsem znovu a oblízla si rty.
,,Hned jak budeš chtít, tak odejdu, máš plné právo mě odsuzovat,"
,,Nechci, abys někam šel, věřím ti,"
,,Věříš?" řekl pomateně.
,,Věřím, nechtěl si zabít Kelsie, byla to náhoda," vzala jsem jeho dlaně do svých a usmála se na něj. ,,Nebyla to tvoje chyba," ze síly jsem se usmála a stiskla mu ruku pevněji.
