,,Má všechno?" Ten její přítel se na mě vražedně podíval a vzal moje věci do rukou.
,,Myslím že áno." Usmála se a otevřela mu dveře, aby mohl projít.
Při pohledu, jak pomalu ty tašky neunese se mi dělalo špatně. Vyšel jsem z pokoje a zastavil ho. ,,Dej mi to, jinak si ještě zlámeš ruce a nebudeš jí moct ošahávat." Mrkl jsem na něj a vytrhl mu z rukou tašky. Nic mi neřekl. Čekal jsem nějakou agresivní reakci, ale nic.
Došel jsem na 'recepci' a usmál se na sestru. ,,Odcházím." Položil jsem papír před ní a pár krokmi vyšel z nemocnice.
Zastavil jsem se a sledoval jak je celé parkoviště pod návalem sněhu.
,,Děje se něco?" Otočil jsem se a promnul si oči.
,,Ne, mělo by se něco dít?" Svrašil jsem obočí a oblízl si rty.
,,Mhm, to se ptáš mě?" Zasmála se a prošla kolem mě. Na její tmavě hnědé vlasy dopadal ledově bílý sníh. Jaký zvláštní kontrast.
,,Budeš tu jen stát?" Drkl do mě ten debil, když kolem mě procházel a odemkl auto. Sebral jsem se a šel za ním.
Otevřel dveře od auta a do kufru jsem si dal věci. ,,Do zadu potetovanej." Křikl na mě a já třískl s kufrem. Obešel jsem auto a otevřel dveře u řidiče. Vytáhl jsem ho ven a sedl si na místo, kde ještě před chvílí seděl.
,,Co si myslíš že děláš?!" Vyprskl a já zabouchl dveře a nechal sjet okýnko dolů.
,,Do zadu brejlatej." Mrkl jsem na něj a nechal zavřít okýnko. Uraženě si sedl do zadu a schválně dal nohy tak, aby mě tlačili do zad. Jamie nás jen celou dobu sledovala a nechápavě na nás zírala.
,,Nemáte cigaretu?" Zasmál jsem se, protože mi bylo jasné, že ne. ,,Tak nic, zdá se, že jste přišli o hlas. Uu." Zasmál jsem se a nastartoval.
,,Hlavně ho znovu nenabourej, je z půjčovny." Zavrčel a já zvedl ukazovák. ,,Pst, sochy nemluví." Vyjel jsem z nemocnice a zastavil se hnedka u semaforu.
,,Možná by bylo fajn, kdyby jste mi řekli, kam mám jet."
,,Deatroidská ulice." Jamie si odkašlala a otočila si zpátky k oknu.
,,Super, tam bydlel Seth, no problemo." Vyjel jsem na červenou a zajel do uličky. Vlastně tam nebydlel jen Seth, ale i Melanie, super.
,,Jel si na červenou!" Vykřikla Jamie a rozhodila rukama.
,,Nebuď tak upjatá shawty." Prudce jsem odbočil a jel dál.
,,Je tady jednosměrka." Pokroutila hlavou a já pokrčil rameny. Zapl jsem rádio a začal si pobrukovat. Poklepával jsem si do volantu a začal si hvízdat.
,,Zastav." Sykla Jamie, jako kdyby se za mě styděla a odepla si pás.
,,Prosim." Zastavil jsem a oba jako na povel vyšli z auta. Vypl jsem rádio, vyšel z auta a zabouchl dveře.
,,Tady mám bydlet?" Znechuceně jsem se podíval na celou zahradu, která byla na milimetr stejně sestřihnutá.
,,Nelíbí se ti to tu?" Jamie řekla trochu zaskočeně a prošla brankou. Vzal jsem si věci z kufru a zavřel pusu.
,,Na mě až moc kýčovitý." Řekl jsem si spíš pro sebe a zabouchl kufr.
Prošel jsem brankou a namířil jsem si to rovnou ke dveřím, které jsem následně otevřel.
Pustil jsem tašky k zemi a párkrát si zamrkal. ,,To jsou si všechny domy tak podobný?"
,,Říkal si něco?" Z nějaké místnosti vyšla Jamie a já jen pokroutil hlavou.