Miluju vás za vaše komentáře, vážně jste úžasný a mě baví psát, děkuju:-**
Sebral jsem ze země mobil a zhluboka oddychoval. Dveře jsem zamkl a ze všeho vyčerpání se po nich svezl dolů. Obličej jsem si dal do dlaní a snažil se uklidnit. Z očí mi vypadlo pár slz a moje tělo ochablo. Pomalu jsem si začal uvědomovat, co jsem udělal, proč jsem to udělal a komu.
,,Kokote, ještě tě zavřou." Řekl jsem si sám pro sebe a postavil se. Přešel jsem k posteli a postavil jeden z přístrojů.
Někdo lehce zaklepal na dveře. Trhl jsem tím směrem hlavou a rozešel se ke dveřím. Odemkl jsem je a prudce otevřel. Stála tam vyjevená Jamie s čajem v ruce.
,,Přinesla jsem ti čaj." Natáhla ke mě ruce a já si ho vzal.
,,Dík."
,,Nemáš zač." Otočila se a měla v plánu odejít. Chytl jsem ji za ruku nad čímž se na mě splašeně podívala.
,,Pusť mě." Šeptla a já se jen zasmál.
,,Chtěl jsem se ti omluvit."
,,Nechci tvoji omluvu, jsem tvoje sestra, musim se o tebe starat, ale jakmile odtud vypadneš, tak po tobě ani pes neštěkne."
,,Tím chceš říct co?" Zavrčel jsem a stiskl její zápěstí pevněji.
,,Bolí to." Snažila se moji ruku dát pryč, ale já ji stáhl k sobě do pokoje a hodil ji na zem. Zamkl jsem a stoupl před ní. Čaj jsem položil na noční stolek a podíval se na ní.
,,Proč se takhle chováš?" Snažila se zkrotit svůj dech, což se jí evidentně nedařilo.
,,Protože jsem Justin Bieber." Sykl jsem a ostře díval do jejích očí.
,,Nechápu tě." Z oka ji vypadla neposlušná slza.
,,Kdo řekl, že mě máš chápat?" Zasmál jsem se a hned potom zvážněl. ,,Ty mě máš poslouchat." Sedl jsem si k ní na paty a vzal do ruky její tváře.
,,Jsi krásná víš to?" Prohlídl jsem si každý rys jejího obličeje a utřel ji palcem stékající slzu. ,,Byla by škoda hledat zrovna tobě dobrý místo na hrob." Podle jejího výrazu měla v hlavě zmatek. Strach, nedůvěra a zvědavost určitě obklopovalo její myšlení. ,,Chci aby si mi koupila něco, co budu moct nosit." Pustil jsem ji a postavil se. Začala rychle přikyvovat a nespouštěla ze mě oči.
,,Takhle se mi to líbí." Vztáhl jsem k ní ruku, kterou po zaváhání stiskla a za mojí pomoci se zvedla. Stála naproti mě nad čímž jsem si ji k sobě přitáhl a vlasy spadající do její tváře jsem zahrnul za ucho.
,,Nikdo se o našem rozhovoru nedozví shawty." Šeptl jsem a utřel stékající slzu. ,,Dobře?'' Vyhýbala se mým očím, ale já si ji našel. Podíval jsem se do jejich očí nad čímž přikývla. ,,Správně, teď mi jdi koupit nějaký oblečení." Pustil jsem ji a přešel ke dveřím, které jsem následně i odemknul.
,,A-ale já teď mám směnu." Zakoktala a se strachem v očích se na mě podívala.
,,Tak si to nějak zařiď a snaž se trefit mojí velikost." Mrkl jsem na ní a popohnal ji z pokoje ven.
,,Nosím černou a bílou." Dodal jsem a zavřel za ní dveře. Usmál jsem se sám pro sebe a hodil sebou na postel. Do rukou jsem si vzal čaj a napil se. Nějak jsem zapomněl na důvod, proč jsem předtím tolik vyváděl. Mell. Bliklo mi a sevřel se mi v tom okamžiku žaludek. Odložil jsem čaj stranou a sundal jsem si boty.
Převalil jsem se na pravý bok a ruku si dal pod hlavu. Zavřel jsem oči a soustředil se na to, abych usnul.
,,Justine." Zamrmlala a já jen nepříjemně zavrčel. ,,Justine!' Zvýšila hlas a já otevřel oči.
