Z POHLEDU JUSTINA:
,,Ty víš že jsem nechtěl, aby to takhle skončilo."
,,Možná že jsem nebyl nejlepší přítel a nemohl ti dát to co ostatní." Zasmál jsem se a oblízl si rty. ,,Ale miloval jsem tě celým srdcem a pořád miluju, ale jak mám milovat, když tě vidím jen ve snech? Nemůžu se dotknout tvojí perfektní pleti. Když tě nemůžu utěšit a pohladit tě? Když mi nedovolíš ti říct pravdu. Když mě navádíš k tomu, abych na tebe zapomněl." V ruce jsem drtil prsten a snažil se zadržet slzy.
,,Poslední dobou mám pocit, že jsi mě nikdy nemilovala a já se cejtim ještě hůř." Zavrčel jsem a zvedl se ze země. ,,Cejtim se oklamanej, nechtěnej a ty mi ani nedovolíš umřít!" Vykřikl jsem a zavřel oči, abych se uklidnil.
,,Nevim co mám dělat Mell." Je konec, nevim co se sebou. Podlomili se mi kolena a opřel jsem se zády o hrob. ,,Nemůžu tě přestat milovat." Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči. ,,Nejde to." Řekl jsem do prázdna a přál si, aby mě slyšela.
Se zavřenýma očima jsem vdechoval ledový vzduch kolem mě. Ucítil jsem mráz po celém těle, které mi šlo od dlaně. Bylo to jako kdyby si vás dotkla sama smrt. Nepříjemně jsem nad tím zavrčel a strčil si ruku do kapsy.
,,Budu muset jít." Nechtělo se mi? Ne, ale začal jsem celý mrznout.
,,Uvidíme se večer zlatko." Zvedl jsem se a položil svůj prsten na hrob. ,,Miluju tě honey." Pokusil jsem se o úsměv a s rukama v kapsách jsem začal procházet kolem hrobů.
Vyšel jsem ven ze hřbitova a zavřel bránu. Po chodníku jsem došel až k telefonní budce. Vyťukal jsem číslo na taxík a vytočil jeho číslo.
,,Prosím?" Při hlase nějaký ženský se mi sevřel žaludek. Už ani dívčí hlas nemůžu slyšet. ,,Haló." Zopakovala a já zavěsil. Rozešel jsem se rychlím krokem zpátky k hřbitovu.
Otevřel jsem bránu a šel na místo, které už tak moc dobře znám.
Z POHLEDU MELANIE:
,,Nechceš něco dělat?" Utřela jsem si slzy a podívala ironicky na Setha.
,,Třeba?" Nadzvedla jsem obočí a zvedla se.
,,Šachy." Taky se postavil a já zasmála.
,,Kde vezmeš šachy?" Zeptala jsem se ho.
,,Já nevim, jakej má vůbec smysl bejt tady na druhý straně?" Je tu dýl a ptá se mě. Bože.
,,Aby si trpěl za svoje hříchy." Řekla jsem jednoduše a opřela se o jeden hrob.
,,V tom případě nechápu proč jseš tady ty." Ukázal na mě a já pokrčila rameny.
,,Možná jsem jen zavrženíhodná duše."
,,Tak to určitě ne." Přešel ke mě a drkl do ramene.
,,Co si tu dělal celou tu dobu?" Podívala jsem se na Setha a zhluboka se mu zadívala do očí.
,,Já.." Někam začal dívat a ne na mě. Trhla jsem tím směrem hlavou a uviděla Justina.
,,Co tady?" Odtáhla jsem se od hrobu a přešla k bráně, z které právě vyšel. Šel směrem k mému hrobu, ale nakonec prudce zahnul do prava. Šel jako kdyby mu šlo o život. Šla jsem hned za ním. Zastavil se u hrobu.
,,Ahoj Kels." Zasmál se a posadil se do tureckého sedu. Posadila jsem se k němu a četla nápis.
Kelsie Darwin
Milující dcera, kamarádka a přítelkyně, odpočívej v pokoji.
