That Girl || One Direction FanFic

chapter twelve

„Tak,“ spráskla ruce Sara a podívala se na skupinku, co měla dnes vařit. „Máte nějaký nápad?“

„Vlastně ano,“ ušklíbnul se Lucas. „Vy to uvaříte a my,“ podíval se na dvě krčící se holky za jeho zády: „Se budeme věnovat něčemu užitečnějšímu.“

Byl na odchodu, ale Sara ho popadla za límec košile a zlostně mu zavrčela do tváře: „Opovaž se kurva odejít. My nejsme tvoje služky a už vůbec ne otrokyně, tak si přestaň vyskakovat a začni se trochu snažit. Nejsi tady ten nejlepší, so shut up a začni makat!“

Lucas se otráveně zamračil, ale nakonec přece jenom se opřel o linku a s nezaujatým výrazem ve tváři čekal, až mu řeknou, co má dělat.

Chvilku tam všichni tak v té kuchyni stáli a pozorovali se, než se Danielle zeptala na tu nejdůležitější otázku: „Umíte někdo vařit?“

Ta dívka, co se nenaučila text, pouze nesouhlasně zavrtěla hlavou. Když se podívala na Lucase, nebylo ji dopřáno jiné odpovědi než té uštěpačné: „Vypadám snad jak holka?“

Danielle nad ním zakroutila hlavu a tímhle se dopracovala až k Sarah.

„Já jo,“přiznala. „Teda, s mámou vařím docela hodně a asi se v tom vyznám.“

„Fajn,“oddechla si Sarah. „Tak se pustíme do toho ne?“

„Ale moment,“ zarazila ji Danielle. „Co vlastně chceš vařit?“

„Zapečené těstoviny.“

„Myslíš šunkafleky?“

„Šunka co?“ podívala se na svou kamarádku zmateně Sara a neměla nejmenší tušení, co ty šunkaněco znamená.

„No,“ zadrhla se Danielle, „tak u nás doma říkáme zapečeným těstovinám. Vy ne?“

„No my teda ne!“ rozbouřila se. „Jaký šunkafleky? To nemáte úcty k těstovinám? Nechutné, odporné, neuctivé,“ vyjmenovávala dál, ale poté ji očividně došla slovní zásoba. Zhluboka se nadechla, vydechla a hrábla po balíčkách těstovin. „Tak se dáme do toho, ne?“

Danielle se Sarah postupně každého zaměstnaly (a ano, dokonce i Lucase, který je ovšem nezapomněl sežehnout hnusným pohledem) a připravovaly jídlo, ingredience dávaly k sobě a Sara se zasvěcenou Danielle do nich přidávaly tajnou přísadu po Italčiných předcích, díky které by ta chuť měla být dokonalá.

Šlo jim to od ruky a i přes malé začáteční komplikace, všechno stihli akorát do večeře.

„Běžte napřed,“ poslaly je hlavní kuchařky tohoto dne. „My tu ještě něco dochytáme.“
Všichni je poslechli a za chvíli se z kuchyně ozývalo cinkání příborů a pochvalné ohlasy, které si samozřejmě musel přivlastnit Lucas. Danielle se Sarou neváhaly ani minutu a pustily se do příprav jednoho úžasného dezertu.

Trvalo by jim to asi o dvě hodiny déle, ale ony už měly těsto zadělané a upečené. A tohle všechno stihly, když ostatní hlídali těstoviny.

„Šlehačku prosím,“ poprosila svoji italskou přítelkyni Danielle.

„Zde.“

Danielle ozdobila to, co potřebovala a zase jí šlehačku vrátila.

„Ty horké maliny, prosím.“

„Tumáš.“

Danielle polila i tu šlehačku horkými malinami a poté to ještě přestříkala šlehačkou a vše doplnila několika čerstvými malinami.