That Girl || One Direction FanFic

chapter twenty

Dívka si spokojeně ležela v peřinách, zatímco její telefon ukazoval až znepokojivě moc hodin. Protáhla se a se spokojeným zívnutím se posadila, zatímco si prokřupávala klouby a záda. Natáhla se pro svůj telefon, ale zarazilos něco bílého na její ruce. Podívala se důkladně a zjistila, že je to šlehačka.

S vytřeštěnýma očima se podívala na polštář, kde té slehačky bylo ještě mnohem víc, ale to nebylo to nejhorší. Ona tu šlehačku, měla totiž i ve vlasech.

S rozklepanýma rukama odemkla telefon, a jakmile spatřila kolik je hodin, vyjekla a rychle se podívala z okna, kde většinou stála auta, která soutěžící vezli na všechny akce, zkoušky a natáčení. Ale žádné takovéhle auto tam nebylo. A Danielle se ani nedivila, protože v tuhle chvíli měla být už dávno ve studiích.

Střelila pohledem k úhledně ustlané posteli své kamarádky a v tu chvíli se podivila, proč jí nevzbudila, když si ale potom uvědomila, že si s Lucile dělaly takzvanou make-up noc, tak se plácla do čela a chtělo se jí brečet. Sny se jí bortily a ona stála v pokoji s telefonem v ruce a se šlehačkou ve vlasech.

Potom si ale vzpomněla na to, že vždycky všechno moc hrotí a zhluboka se nadechla. Vydechla a ještě jednou celý prces zopakovala. Potom rychle odemkla obrazovku a najela na kontakty, kde vytočila Louisovo číslo.

Crrr... Crrr...

Danielle si netrpělivě podupávala nohou. Chodila po pokoji a celou dobu si opakovala: „No tak, Lousi. Zvedni to."

Je nám líto, ale s volaným číslem se nyní nelze spojit. Je buď vypnuté, nebo nedostupné. Zkuste to prosím později. We are sory, but...

Frustrovaně zmáčkla červené tlačítko a ukončila hovor. Rychle najela na Harryho číslo, ale to mělo úplně stjený v ýsledek jako u Louise. A stejně tak i Liam.

A nakonec vytočila Nialla, který byl její poslední naděje.

Crrr... Crrr...

„No tak, Nialle. Zvedni to, prosím."

///\\\

„Hele kluci, musím se najíst, stopněte to!" Vykřikl blonďatý zpěvák a všichni členové štábu včetně i jeho kamarádů a spolupracovníků zároveň si povzdechli, ale doopravdy všechno zastavili a čekali, než se Niall nají. Ten se jenom vděčně usmál a zmizel do své šatny, kde měl v krabičce schované poslední zbytky cookies od Danielle.

Zrovna ale, když už si chtěl kousnout do sušenky, jeho uši zachytily takový nepatrný zvuk. Odtáhl si sušenku od úst a po chvilce identifikavoal onen zvuk, jako vibrace telefonu.

Vyndal si svůj telefon z kapsy u budny a velice se divil, když na něj z obrazovky mávala Danielle a volalo mu její číslo. Nemá být náhodou už tady?

„Dan?"

///\\\

„Nialle? Kde jste?"

„No... na zvukovce. Ale kde jsi ty?"

„No," prohrábla si Danielle v¨lasy. „Jsem vlastně ještě pořád ve vile."

„A co tam do háje děláš?!" Musela si dát telefon dál od ucha, protože Niall strašně křičel.

„Já nevím," odpověděla a začala nervózně přecházet po pokoji. „Ale probudila jsem se v pokoji sama a se šlehačkou na hlavě. Takže asi tak."

„Jakto, že tě Sara nevzbudila?" Ptal se vykolejeně blonďákl a nemohl uvěřit tomu, že by Sara Danielle takhle podrazila.

„Ona dneska nespala u sebe v pokoji. Měly s Lucile make-up noc, a jelikož já se v tom vůbec nevyznám a neměla jsem moc dobrou náladu, tak jsem si šla lehnout. A asi se Sara už nevrátila a někdo si možná myslel, že jsem do studií zase jela dříve."