That Girl || One Direction FanFic

chapter twenty five

S úsměvem zamávala do diváků a ti se ještě více rozkřičeli. Sem tam uviděla nějaký ten transparent s jejím jménem. Došla přesně doprostřed pódia a kývla směrem k porotě.

„Hezký večer," promluvila.

„Hezký večer i tobě Danielle. Musím říct, že vypadáš skvěle," složil jí poklonu Nick a ona se začervenala. „Takovou tě neznáme. Ale je to příjemná změna."

„Díky."

„A jak se ti líbí u nás v soutěži? Tentokrát žádné problémy se šlehačkou?" Ušklíbl se Louis Walsh a Danielle s obecenstvem se zasmáli.

„Ne, tentokrát žádně problémy nebyly. A jsem za to upřímně ráda. Myslím, že to už nadobro skončilo." Tahle věta byla mířená na Lucase a bylo jenom pár lidí, kteří to pochopili. Lucas byl teď Danielle zavázán za to, že ho nenapráskala Louisovi a ten ho nevyhodil. Takže ten si už doopravdy nic nezkusí.

„Tak to jsme rádi. Tak, asi můžeš začít," pokynula jí Rita a světla v sále zhasla a davem se rozlehlo zvědavé šuškání. Danielle se jenom ušklíbla.

Raz, dva. Taz, dva, tři, čtyři-.

Začala předehra a Danielle spolu s tanečníky začala krok po kroku tancovat choreografii, která byla sakra těžká a ještě na těch jehlách, která měla Danielle na sobě. Byla ale rozhodnutá do toho dát všechno, nehledě na to, že by se jí teoreticky mohlo něco stát.

Jakmile přišel její čas, nadechla a se a začala zpívat jednu z nejznámějších písniček.

„Where have all the good men gone
And where are all the gods?
Where's the street-wise Hercules
To fight the rising odds?"

Zatím měla v tváři docela klidný výraz a nechávala se unášet touhle rockovou peckou, která pro její repertoár nebyla ale vůbec typická. A navíc, pro všechny bylo překvapení, že to není nic od One Direction. Tohle bylo poprvé, kdy Danielle soutěžila s něčím, co od nich nebylo. A všřte mi, pro některé to byla příjmná změna.

„Isn't there a white knight upon a fiery steed?
Late at night I toss and I turn and I dream of what I need..."

Zhluboka se nadechla a připravila se na refrén.

„I need a hero,
I'm holding out for at hero 'till the end of the night,
He's gotta be strong,
And he's gotta be fast,
And he's gotta be fresh from the fight!"

Dav šílel. Ale naprosto. Danielle na pódiu úplně s přehledem zpívala, tancovala u toho tu šíleně těžkou choreografii a ještě u toho vypadala jako královna pekel. Vypadala nebezpečně a většina mužského osazenstva z ní byla naprosto v háji. A to totálně.

„Somewhere after midnight,
In my wildest fantasy.
Somewhere just beyond my reach,
There's someone reaching back for me.
Racing on the thunder and rising with the heat,
It's gonna take a superman to sweep me off my feet..."

Danielle se usmála, když přišla její oblíbená část v sestavě. V té malé pauze mezi slokou a refrénem zkřížila ruce do x, a v tu chvíli sál zase celý zhasl. Nikdo nechápal, co se děje, ale když se Danielle objevila na vyvýšené plošině na druhé straně pódia, všichni začali nadšeně křičet. Ostatně jak to dělali při celém jejím vystoupení.

„Jiným zdá se dávám pít až do dna trápení,
mí srdce že zůstává v tý skále míle vzdálený.
Čím víc pouť tam je dlouhá, tím víc jich odradí,
On na nic dál už nečeká a prostě sám mě pohladí!"