That Girl || One Direction FanFic

chapter twenty three

Na Londýn padla tma. Všichni ve vile už spali tvrdým spánkem a ani nepípli. To se ale všechno změnilo v jediném okamžiku, kdy se zpod dveří všech pokojů ozval hrůzostrašný zvuk.

V pokoji, kde bydlely Danielle se Sarou, to nebylo jiné. Obě dvě se s leknutím probudily a rychle vyskočily z postelí, jako kdyby očekávali útok.

„Co to bylo?" Zeptala se Sara. I když se snažila znít naprosto normálně, hlas se jí chvěl a její tvář byla bílá jako stěna. Danielle jenom zavrtěla hlavou.

„To nemám nejmenší tušení. Ale měly bychom to jít prozkoumat," rozhodla a natáhla se po telefonu a chtěla ho odemknout, ale z nějakého důvodu se nezapl. Danielle nahmatala nabíječku a v tu chvíli frustrovaně vydechla.

„Co se děje?" Plašila hned Sara.

„Klid," uklidnila jí hnědovláska. „Jenom jsem neměla zapojenou nabíječku a mám vyždímanej mobil. Co ty?"

Sara našla svůj mobil, ale poté co svojí spolubydlící ukázala displej, kde blikala vybitá baterie, Danielle měla pocit, že jde jenom o hodně špatný vtip. Zapojila nabíječku, ale ani to nepomohlo.

„Musely vypadnout pojistky," ohlásila Saře tuhle smutnou pravdu.

„Ale jak to? Vždyť bouřka není."

Hned jakmile tyhle slova opustila její ústa, zvenčí se ozval hlasitý hrom, blesk na chvíli osvítil pokoj a kapky, které dopadaly na okno, znovu roztančily svůj tanec.

„Aha," zamumlala si Sara a chtěla si zase znova lehnout a usnout, ale to by Danielle právě nesměla zapalovat svíčku. „Kde si sakra vzala svíčku?"

Danielle se jenom nevinně zaculila. „Vždycky mám jedu po ruce. Oheň je uklidňující a miluju tuhle vůní svíček."

Sara už chtěla prohlásit něco o pyromanství, ale Danielle si oblékala mikinu a mířila ke dveřím.

„Počkej!" Vykřikla najednou Italka a dívka se zastavila a zamračila se. „Co je?"

„To si nikdy neviděla žádný horor? Vždycky když se ozve nějaký strašný zvuk a je bouřka, tak se stane něco zlého. Ty sama nadáváš na debilitu těch lidí, že tam vůbec chodí, ale ty se teď nechováš jinak. Nikam nepůjdeš. Nehodlám pak mýt tvoji krev ze schodů a zdí." Otřásla se nad tou myšlenkou a Danielle protočila oči, i když musela uznat, že její kamarádka má v něčem pravdu. Tohle jako by byla vystřižená scéna z hororu. Ale většina hororů je přece vymyšlených, takže není čeho se bát, ne?

Danielle už natahovala ruku ke klice, a hned se vedle ní objevila Sara s odhodlaným výrazem na tváři. „Jdu s tebou. Nenechám tě hrdinsky umřít samotnou a slíznout všechnu slávu. Jenom si to představ: Hrdinné soutěžící britského X- faktoru položily život za záchranu ostatních!" Dořekla Sara svůj dech beroucí proslov a zakončila ho vymyšleným titulkem, který se hodil do novin. Danielle se snažila zadržet smích, ale nešlo jí to a tak se za malou chvilku obě dvě válely po zemi smíchy. Jakmile se ale uklidnily, Danielle rozhodla.

„Tak pojď. Musíme jít hrdinně umřít, protože jsme chtěly normálně nahodit pojistky," zaklesly do sebe lokty a Danielle otevřela dveře.

Dveře se skřípotem otevřely, a když se z nich nic nevyřítilo, obě dvě vyšly na chodbu s přesvědčením, že se jim nemůže nic stát.

No, ale to se pletly. I když měly světlo ze svíčky, plamínek nebyl dost velký tím pádem ani světlo. Byla skoro stejná tma, jako kdyby tu svíčku neměly. Když se o tom Sara zmínila, Danielle se na ni osočila s tím, že její svíčku nikdo nebude urážet. Italka na to reagovala jenom protočením očí a obě dvě pokračovaly dlouhou chodbou.