That Girl || One Direction FanFic

chapter nineteen

„Danielle!" Vykřikl Taylor nahlas a rychle běžel hnědovlásku obejmout. Ta mu omotala ruce okolo pasu a zabořila mu hlavu do krku.

„Kde se tady bereš!" Vysypal na ní otázku a odtáhl se. Prohlédl si jí a skoro mu spadla pusa. „Pani. Vypadáš překrásně. Kde je ta Danielle, kdterá odsuzovala šaty a za nic na světě by se nevzdala svých tenisek?"

Dívka se zasmála: „To víš, pořád tu je, ale showbussines jí určuje oblečení."

Talyor chvíli vypadal, jako že to nepochopil, ale když mu to došlo, jeho oči se rozzářily, chytl jí okolo pasu a zatočil kolem své osy.

„Já jsem ti to říkal," připomněl jí, když jí postavil na zem. „já jsem ti říkal, že se do X-Factoru dostaneš. Proto si tady, na choreografické zkoušce, viď?"

Danielle přikývla. „A proč si tu ty?"

Taylor na chvíli vypadal, jako kdyby se styděl, ale potom se skoro až zamilovaně začal culit. „Jsem tu za mojí přítelkyní."

Danielle zamrzla na místě. „Přítelkyni?"

„Jo," usmál se Tyler a Danielle se zatvářila jako dojatý rodič.

„Můj malý Taylor si našel dívku. Ten Taylor, který nosil ošklivé kulaté brýle, ulízané kudrnaté vlasy a geek každým coulem má partnera dřív než já." Hravě ho bouchla do ramene. „Je to nefér."

„Nemáš být pořád začtená a snít o dokonalém princi na bílém koni," vyplázl na ní jazyk. „Pořád si myslím, že bílý kůň je blbost. Víš, jak dlouho bys ho musela mýt? Radši černýho a nikdo tě ani nenazve rasistkou," mrknul na ní. Dívka se zasmála a bouchla ho do ramene.

„Pořád stejný. A co ty? Co teď děláš?"

Taylor se trochu zastyděl a podíval se do země. Zamumlas si něco pod vousy, ale to Danielle nestačilo.

„No?"

„No... Já... Já..." Taylor se pořádně nadechl a znova vydechl. „Já teď pracuju pro NASA."

Danielle šokovaně natáhla vzduch do plic. „Páni!" vykoktala asi po dvou minutách ticha. „To je skvělé! Ale proč se za to stydíš? To je velký úspěch!"

„No, asi jo," promnul si kořen nosu a vyčistil si brýle. „Práce v NASA je pro mě asi jako pro tebe být zpěvačkou. Sice ještě nejsem na té pozici, na které jsem chtěl být, ale mám k tomu nakročeno." Usmál se.

„A jaká je tvooje vysněná pozice?" Zeptala se zvědavě Danielle.

„Vedoucí technik a vývojář nových programů pro astronauty." Svěřil se jí a při tom se podíval na hodinky. Jako kdyby na někoho čekal. Dívka se rozhodla tohle gesto ignorovat a pokračovala.

„Takže jsi pořád stejný počítačový génius jako si vždycky byl?" Ušklíbla se společně s maldíkem a ten jenom kývnul.

Taylor byl totiž úplný počítačový mág. Na škole vždycky opravoval učitele a již jako teenager spolupracoval s významnými firmami, jako je napřiklad Microsoft. A pořád mu chodily pozvánky na různé soutěže, které Taylor ale vždycky odmítal. Říkával, že nepotřebuje si nic dokazovat v žádných soutěžích, protože ví, že je nejlepší. Dívka na to vždycky reagovala smíchem a jejich dětským gestem, které si vymysleli.

„Taky si pamatuješ na naše gesto?"

„Taky si pamatuješ na naše gesto?"

Zeptali se oba dva navzájem, podívali se na sebe a hned se postavili. Udělali nejdřív nejzákladnější klasické gesto, co umí snad naprosto všichni, ale poté začali s tak složitým tancem obouch ruk, že se to zdálo jako nezapamatovatelné a neproveditelné. Ale oba dva tohle znali už nazpaměť, a i kdybyste je vzbudili uprostřed noci, byli by schopní tohle gesto zopakovat. (Teda pokud by vás dřív nezabili za to, že jste je vzbudili jenom kvůli takovéhle prkotině. Věřte mi, vzbudit Danielle nebo Taylora nikdo nechcete.)

„Boom!" Vykřikli oba dva na konci celé téhle jejich sestavy a hned propukli záchvat smíchu a svalili se na židle.

„Tohle mi chybělo," přiznal se Taylor. „Popravdě si mi chyběla, Felicity."

„Oh," Danielle si utřela hranou slzičku dojetí. „Ty mě taky, Jacobsone."

Chvíli bylo ticho, ale potom to dívce už doopravdy nedalo a zeptala se: „A jak si říkal, že se jmenuje ta tvoje přítelkyně?" Zkusila na něj klasický trik. Ale Taylor se nenchal zmást.

Naprosto klidným hlasem odpověděl: „Neříkal."

Danielle si založila ruce na prsou a hodila po něm ublížený pohled. „Ale no tak, Taylore. Jsem tvoje nejlepší kamarádka na popcorn a na zmrzlinu," použila proti němu jejich frázi, která nahrazovala tu klasickou: Na život a na smrt.

Mladík nazvedl obočí a jenom malou chvilku odolával tomu jejímu výrazu, ale nakonec si povzdechl: „Jmenuje se..."

Byl ale přerušen dívkou, která si mu sedla na klín a vášnivě ho políbila.

Danielle na tuhle scénu koukala, jako kdyby se právě odehrával útok mimozemšťanů, protože tu dívku znala.

„Hannah?" Zeptala se překvapeně a dívka co se líbala s Taylorem, se od něj odtáhla.

„Ahoj, Danielle." Usmála se a potom Taylorovi vlípla letmou pusu na rty. „Jak se máš?" Optala se vykolejené hnědovlásky, která byla překvapena její náhlou vlídností.

„Do-dobře," vykoktala a zatřepala hlavou, aby se dala dohromady. „Takže vy spolu chodíte?"

„Jo," usmál se na svoji kamarádku mladík. „Chtěl jsem vás představit, ale jak vidím, asi nemusím."

„To doopravdy ne, lásko," mrkla na něj Hannah a vstala. „Půjdeme?"

„Jo," neohrabaně se postavil a chytl svoji přítelkyni za pas. „Tak snad se ještě někdy uvidíme, Danielle," zamával hnědovlásce a ještě jí stihl podstrčit vizitku s jeho novým číslem. Danielle se usmála a zamávala zamilovanému páru zpátky.

„Zdálo se mi to," promluvil vedle ní známý hlas, „nebo právě Hannah byla na někoho milá?"

Dívka se zasmála: „Z toho si nic nedělej, Yemi," poplácala choreografa po zádech. „Jsem si jistá, že tě má taky ráda a je na tebe milá. Jenom jejím vlastním způsobem."

„Jo," poškrábal se na zátylku. „Asi máš pravdy. No nic, jenom jsem ti chtěl říct, že jsme skončili, takže by ses asi měla přidat ke své skupině."

„To máš pravdu," uznala Danielle a postavila se ze židle. „Díky Yemi."

„Za málo!" Stačil na ní ještě zavolat, než dívka zmizela za dveřmi a připojila se ke své skupině, která obsahovala z původních pěti členů už jenom tři. Jí, Katie a toho kluka, jehož jméno ještě pořád neznala. Všichni nasedli do připraveného auta a jeli zpátky do vily.

///\\\

Danielle zase seděla v společenské místnosti, ale nikdo v ní nebyl a taky žádná kamera nezabírala její pohyb, protože se všechny soustředily na hudební souboj mezi Sarah a ještě jedním klukem.

Dívka zase seděla se sluchátkami v uších a předělávala noty, ale dnes si připadala tak nějak... divně.

Neměla na nic chuť, nechtěla s nikým mluvit a cítila se, jako kdyby se její duše uzavřela a obestavěla okolo sebe tlustou stěnu.

Naštvaně zaklapla notebook, opřela se o opěrku a složila si hlavu do dlaní. Nespokojeně vydechla a frustrovaně si prohrábla svoje husté vlasy. Dneska doopravdy neměla šťastný den a nepomáhal tomu ani fakt, že Lucile i Sara měly dneska až moc práce a ona neměla nikoho jiného, s kým by si mohla popovídat. Jistě, mohla jít třeba za Louisem nebo Niallem, ale kluci zrovna byli v nahrávacím studiu a pracovali na novém albu, které hodlali vypustit asi týden před jejich dalším tour.

A proto udělala jedinou možnou věc, která jí v té chvíli napadla. Jít se vyspat.

Vzala si svůj notebook, sluchátka a záznamník a vydala se do svého pokoje. Umyla se, uklidila si svoje věci a lehla si do postele, kde chvilkou zírala do stropu, ale potom se jí stejně začala klížit víčka.

Kdyby ale věděla co se zítra stane, radši by do té postele ani nelezla.