Bakugan: Klíč mezi světy [DOKONČENO]

Jako ve snu 1/2

Když světlo trochu povolilo, abych mohla koukat, tak jsem otevřela oči. Kolem mě, už ale nebyl můj pokoj a ani už nebyla tma. Seděla jsem v trávě vedle pláže s pískem a nade mnou slunce silně zářilo. "Ehm ... Ahoj, co tady děláš? A jak to, že ses tady tak najednou z ničeho nic zjevila ?" (sry, ale lepší slova mě nenapadla 😂)  Zeptal se mě někdo nade mnou.

Ten hlas mi někoho připomínal, ale vůbec jsem si nemohla vzpomenout, čí ten hlas je. Zvedla jsem hlavu a rukou si zaclonila oči, abych viděla, kdo tam je. Oříškové oči, hnědé vlasy a v nich posazené divné brýle. Nemohla jsem tomu uvěřit, byl to ten, s kterým jsem si dávala ve snech kamarádské souboje, proti němu i s ním po boku. Samozřejmě, že mě vždycky porazil. Byl to sám Dan Kuso, ale to není možné, on přece neexistuje. Asi zase jenom spím, řekla jsem si sama pro sebe, ale vypadal tak opravdově jako nikdy předtím.

Tak jsem tam seděla, jako přimražená a koukala jsem na 'skoro skutečného' Dana. "Není ti něco ?" zeptal se po chvíli mého zírání a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát. Natáhla jsem k němu svojí roztřesenou. Když se naše ruce dotkly, rychle jsem ucukla. Byla teplá. "Ale jak to ... , ty jsi ... , já jsem ..." trochu jsem koktala. Nevěděla jsem co říct. Tohle jsem si ani v tom nejlepším snu nemohla vymyslet. Takže to znamenalo jen jednu věc. Že je skutečný! Ale to není možný, asi jsem opravdu začala bláznit. Oba jsme se na sebe koukali rozpačitým a trochu zkoumavým pohledem. Vstala jsem, ale nespouštěla jsem z něj oči. "Jmenuji se Dan K..." " Já vím, kdo jsi. " přerušila jsem ho. Vždyť Dana Kusoa znám už pěkných pár let. "Aha, tak nic. A jak se jmenuješ ty? Zdá se mi, že jsme se už někde viděli. " Co mu mám říct?

Přemýšlela jsem. Nemůžu Danovi říct, že se mi o něm zdá skoro každou noc. A nebo mu řeknu. 'Čau, jsi smyšlený a já začínám blouznit, protože tě mám ráda.' Tak to asi ne.
Z mých myšlenek mě vytrhl hlas, který se ozval z mé ruky, kterou jsem stále měla zavřenou. "No ovšem, viděli jsme se už několikrát v telepatickém boji."

Promiňte, že jsem dlouho nepsala. Ale za to tady máte delší kapitolu. Co si myslíte, že se mi ozvalo v dlani. Svoje nápady pište do komentářů a já se budu snažit častěji vydávat. Tak na viděnou.😉