Nejlepší den, a nebo ne? (1/2)

140 15 3
                                    

Tohle je můj nejlepší den ze všech!! Celou cestu jsem se usmívala jako měsíček na hnoji a ostatní nademnou jenom kroutili hlavou.

Když jsme došli do teleportační místnosti, tak nás ještě Maručo ještě před vstupem nezapomněl informovat. "Do hodinek jsem vám dal přístup k prostoru pro bakugany, neboli k přihlášení." Podíval se na nás a mi kývli, že rozumíme. Na Pavle bylo vidět, jak je nervózní, ale odhodlala se a udělala krok vpřed, stejně jako ostatní do teleportační komory. Dveře se za námi zavřeli a já cítila mravenčení u nohou. Podívala jsem se tam a uviděla jak moje nohy postupně mizí až na konec jsem zmizela celá. Otevřela jsem oči a naskytl se mi pohled na veliký areál. Byla jsem tam.

Dveře se znovu otevřely a já vyšla ven. Tam už čekal Dan a postupně se začali objevovat i další.

Když se konečně jako poslední objevila Pavla mohli jsme vyrazit. Byli tu hodně lidí všeho druhu, které spojovala touha vyhrát.

Procházeli jsme jednu z dlouhých chodeb vedoucí k jedné z bojišť. Byla to zkušební aréna, takže tam nikdo kromě nás nebyl a mně to tak vyhovovalo.

První zápas jsem měla já s Danem. Každý si stoupl na jeden konec arény a pak už jsme slyšeli jen jak se celým komplexem nesl robotický hlas."Otevřít bojiště." Aréna se na chvíli rozzářila a to byl signál pro nás, že můžeme vhazovat. Podívala jsem se na Hydru. "Připravená?" Zeptal se. "S tebou? Vždycky." Odpověděla jsem mu s menším úsměvem. Zrovna jsem slyšela jak Dan z druhé strany křičí Dragovo jméno. Pak už předemnou stál v čele své velké kráse. Teď byla ráda na mně.

"Tak jdeme na to."Hydra se jako na povel zformoval do kuličky a už letěl vzduchem s mými slovy. "Bakugane bojuj. Bakugane povstaň. Do toho Pyrus Hydraide." Tohle jsem si vždycky chtěla říct. Na chvíli mě oslepilo světlo, které se z něj dostalo. Když zmizelo, stál tam Hydra ve své plné velikosti. Vypadal majestátně, stejně jako Drago. Ale teď není na prohlížení čas. Teď je čas bojovat. To došlo i Danovi, který si Hydru taky prohlížel a už na nás poslal jednu "střelu". Najednou jsem pocítila divný pocit, který mi projel celým tělem. Nebyl ale špatný. Právě naopak. Cítila jsem to pouto, co s mým bakuganem mám, jakoby jsme byli jeden. Teď jsem se cítila silnější.

"Cítíš to taky?" Chtěla jsem se ještě ujistit, jestli jsme na tom stejně. "Samozřejmě, a stejně tak cítím, že tihle dva teď dostanou pěknou nakládačku." Odpověděl mi při uhýbání před ohnivou koulí. I když byl ke mně zády. Úplně jsem si dokázala představit, jak se usmál. "Tak pojďme do nich." Zakřičela jsem. "To samé jsme chtěli říct my vám." Houkne na mě Dan z druhé strany. Teď se ale musíme soustředit na boj.

Měla jsem pocit, jakobych to hrála celý život. Cítila jsem i Hydrovi pocity. Radost,bolest a únavu. Je to vůbec možný? Drago nevypadal o nic líp. Měli pěkné odřeniny po celém jejich těle. Dan uznale pokýval hlavou.

"Je na čase to ukončit. Obrátit portálovou kartu. Maskování." Vzkřikne najednou Dan. Aréna se rozzáří a jeho Bakugan se prudce narovná pod náporem nové energie. Jeho šupiny se změní do barvy (podoby) červených maskáčích a začne splývat s pozadím až zmizí celý. Úplně jsem zapomněla, že tam před zápasem hodil Dan portálovou kartu. Tak to je zlé. Najednou se Drago objeví za Hydrou a sežehne mu levou část zad. Stejně tak začnou pálit mě, ale v menší intenzitě. Oprava, tohle je hodně hodně zlé!!

Přece nemůžu prohrát. To nejde. Můj první zápas rozhodně nemůže skončit takhle. Já prostě nemůžu!! Poslední slovo se mi pořád opakuje v hlavě, která mi z neznámých důvodů začne tepat bolestí. Naštěstí ne tak velkou, abych zakřičela, nebo ztratila vědomí.

Tlak po chvilce zmizí a mně se rozzáří hodinky. "Hydrak připraven." Ozve se mi hlas z hodinek. Tak tohle začíná být zajímavé. Bezmyšlenkovitě ho vezmu a už ho házím jeho budoucímu nositeli. "Bitevní vybavení nabít." Jakmile se mého Bakugana dotknou zase se objeví mně už známá zář, zvětší a přesunou se Hydrovi do "rukou". A avakedabra, máme tu dvoje nové, trochu divné pistole, které mu skvěle padnou a ještě ke všemu to k němu ladí. (Pozn. autora: Ježiši, to zní jako nějaká reklama😂)

Dan s Dragem nachvíli zůstanou zaraženě stát. "Jak to, že mají vybavení. Nikdo jim ho nemohl poslat." Houkl Drago na Dana, ale odpověděla jsem mu já. "Co dodat. Jsme samé překvapení. Bitevní vybavení aktivovat."

Hydra namířil zbraní na portálovou kartu a střelil. Karta se rozpadla na milion střípků a tak vynuloval Dragovu schopnost. Sice jsme ho teď zase vyděli, ale to neznamená, že se na nás Dan nepustí na plno. Konečně to bral vážně a nešetřil mě. Cítila jsem Hydrovo znepokojení. Musíme se uklidnit. Řekla jsem si v duchu. K mému překvapení se mi v hlavě rozezněl bakuganuv hlas , až jsem sebou trhla. Neboj jen tak lehko se nevzdáme. Řekl Hydra. Nad jeho povahou jsem se musela pousmát. Ten se nikdy nevzdává. "Máš pravdu, teď ze sebe vydáme maximum." Zakřičela jsem už normálně. "Bitevní vybavení aktivovat. Zkáza Pyrus." Hydra namířil na Draga. A pal. Přímí zásah, který ho uzemnil na zemi. Skvělý, povedlo se. Cítila jsem, jak nás tenhle boj unavil. Aniž bych si to uvědomila, moje nohy ztěžkly a já se řítila k zemi. Na poslední chvíli podemne dal Hydra ruku a tak zbrzdil můj pád. Když mě položil, proměnil se zpět do malé kuličky. Zbytek jsem neviděla, protože moje víčka ztěžkla a já měla aspoň chvíli klidu. Dokud semnou nějaký blbec nezačal třást.

Netřeba nic dodat. Doufám, že se líbila, protože jsem jí udělala delší. Těším se na další.
Tak čau všeci.
PS: Jinak, jakýho jste měli Ježuru?

Bakugan: Klíč mezi světy   [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat