Bakugan: Klíč mezi světy [DOKONČENO]

Epilog

(Mini bonus)
Pavla

Byla jsem hodně smutná, že se nechce vrátit semnou, ale byla tady šťastná. A navíc, slíbila, že za mnou přijde. A Zuzka slovo vždycky splní.

Když jsem prošla s Tayem portálem, netrvalo dlouho a objevili jsme se v našem obýváku. Na pohovce seděli rodiče a plakali.

Rychle jsem k nim přiběhla a skočila jim kolem krku. I já jsem začala znovu brečet. "Zuzka..." Chtěla jsem jim to všechno vysvětlit, ale oni mě jen silněji objali. "My víme miláčku." Zašeptala mamka. Odtáhla jsem se a nedůvěřivě zvedla obočí. Smutně se usmáli a kývli na televizi na které zrovna byl záběr, jak jdou po pláži.

Obočí mi vystřelilo vzhůru a už jsem měla připravenou plnou salvu otázek. Ale někdo si za mnou odkašlal. Úplně jsem na něj zapomněla. Navzájem jsem je představila a oni si podali ruce.

Tay jim děkoval za všechno, co pro Zuzku udělali a omlouval se za problémy, ale nad těmi rodiče jen mávli rukou.

Takhle si povídali ještě chvíli, než Tay usoudil, že je čas jít. Rukou si udělal portál, tentokrát byl zelený a hnedka do něj vkročil a zmizel. Myslela jsem, že portáli může dělat jen Zuzka, ale zřejmě má svoje vlastní finty. Pak se ho možná na to někdy zeptám.

Ale zrovna teď jsem toužila jen po svojí pohodlné posteli a hodil by se i nerušený dloouuhý spánek.

O rok později
Zuzka

Život je super. Konečně jsem našla smysl mé existence​.

Prostor pro bakugany je známý snad po celým světě. Všichni nadšenci Bakuganů na jednom místě, kde si můžou poměřit síly s ostatními.

Dan mě seznámil s ostatními jeho kamarády. Shun je takový ten tichý a nenápadný typ. Prostě tajemný ninja. Pak je tu Julie se kterou jsme velmi dobré kámošky a chodíme spolu nakupovat. Je správně upovídaná, takže stačí jen poslouchá a přikyvovat. Mám jí ráda, stejně jako ostatní. A nakonec z naší party je tu Jake. Je to takový náš velký brácha, je energetický a zapálený do boje. Akorát nechápu proč pořád říká Danovi "Pan Dan". Je to docela směšné.

Po nějaké době se k nám přidal i Ren, snaží se být v pohodě, ale smůla pro něj, že vím kdo je. Je to Gandeliec. Nechci to nikomu říkat, aby se něco neporušilo a všechno šlo aspoň trochu jak má být.

Nikdy nezapomenu na to, jak jsem jednou sebou teleportovala k 'rodičům' Dana, abych je seznámila. Byl strašně nervózní a naši se po prvním šoku chovali docela v pohodě.

S Tayem trávím taky docela hodně času, kde mi vypráví něco z naší minulosti. Pěkně se ho poslouchá. Teď dokonce začíná hodně navštěvovat Mack, která po dokončení svých zkoušek kdy se stala oficiálně Strážcem a ochráncem Zakázaných​ Bakuganů. Myslím si, že spolu něco mají. :3

Tak nějak jsem s Danem začala chodit, ale ani jeden z nás naštěstí nejsme na nějaké romantické slaďáky. Stačí nám dobrý zápas a večer chodit po pláži a povídat si. A když se poštěstí tak zajdeme i do kavárny.

Všechno jde dobře. Hlídáme prostor pro bakugany, a Maručo byl tak hodný a ten jeho byt mi nedal. Stejně jich mají hodně.

S Danem se rveme o první místo, chvíli je tam on a pak zase já. S Hydrou jsme se dost sblížili a naučila jsem se taky ovládat svou magii, díky které moje portály jsou větší, déle vydrží a jsou stabilnější. Protože koho by nenaštvalo objevit se někde v poušti, když jste docela hodně oblečení. Vážně, není to nic příjemného. Naštěstí jsem nás dostala pryč dřív, než se z nás stala křupavá kotleta.

Proto se snažím při zápasech hrát fér a nepoužívat svou moc.

* Součastnost*

Mám teď volno, tak s Hydrou trénujeme v opuštěné aréně. Maručo ji nechal postavit pro tyto případy.

Měla jsem pravdu, Mack a Tay spolu taky začali chodit a zrovna ji můj bráška ukazuje krásu někde ve Francii. Ale přeju jim to. Skvěle se doplňují.

Zrovna když Hydra sestřelí jeden pohybující terč se rozrazý dveře a vběhne do nich udýchaný Jake.

"Ahoj." Pozdravím ho s úsměvem, ale on se ani neuráčí odpovědět a hned vychrlí. "Maručo nás chce všechny vidět, je to prý naléhavé."

Kývnu na něj a dám Hydraidovi pokyn a on se zformuluje do kuličky. Rychle ho chytím a utíkám za Jakem. Rychle ho dohoním a srovnám krok. Na naší centrálu, jak tomu říkáme dorazíme naštěstí včas.

Otevřeme dveře a rychle přelétnu místnost očima. Jsou tu všichni přátelé a tak je rychle pozdravím.

Ren je v rohu, opřený zády o stěnu a ruce založené na prsou. Svůj zamračený pohled směřuje za Danova záda, kam já bohužel zrovna teď nevidím. Ani si možná nevšiml, že jsme přišli.

Obejdu velký stůl u kterého sedí Maručo a Shun. Jakmile uvidím drobnou osobu za Danovými zády, ustanu v pohybu a nejsem schopná slova.

Vykoukne na mě pár zelených očí, které jsou orámované tmavě modrými až černými vlasy. Poznám jí téměř okamžitě.

"Ahoj. Jmenuji se Fabia a přišla jsem vás požádat o pomoc." Řekne a podívá se mým směrem​. Já bohužel zrovna v tuto chvíli mám v hlavě úplně vymeteno, abych poskládala nějakou smysluplnou větu. Pak si jen odevzdaně povzdechnu.

Začíná nové dobrodružství s novým nepřítelem. Bojovníci Bakuganů připravte se !

Čau všeci !! Epilog je na světě, protože jedna čtenářka mi psala, že jí tam chyběl Shun, tak jsem ho tam aspoň trochu zmínila. Jsem ráda za vaši podporu a pokud se chcete na něco zeptat tak mi napište 😝😋