Bakugan: Klíč mezi světy [DOKONČENO]

Nová posila

Tento divný sen mě probudil. Rozhlédla jsem se po pokoji kde jsem a vedle sebe jsem uviděla Dana. Hezký pocit, že jsem pořád s ním nahradila panika. Snažila jsem se ho rychle probudit "Dane, rychle vstávej musíme jít". 

Pomalu otevřel oči a podíval se na mě "co se děje?" řekl mi ospalým hlase. Nevypadal na to, že se někam pohrne.

"Jde o moji sestru. Mám divný pocit, jakoby se dokázala dostat za mnou".

Když to Dan uslyšel, rychle si na sebe naházel věci. Potichu jsme se odplížili z domu. Samozřejmě jsme s sebou měli naše bakugany. "Kam to jdeme?" zeptal se mě Dan, který byl stejně dezorientovaný jako já. "Sama nevím, ale něco mi říká, že máme jít tudy. Už jsme blízko" odpověděla jsem mu. A ještě jsme přidali do kroku. Najednou jsem se zastavila u jedné tmavé uličky. Nebylo do ní vůbec vidět. 

"Tady to je, tady něco cítím" a podívala jsem se do tmy abych rozeznala siluetu.

"Pavlo?" zavolala jsem tím směrem. Najednou se mě něco chytlo kolem krku a začalo to vzlykat. 

"Zuzko, já a rodiče jsme se o tebe tolik báli, kde to jsme?". Musela jsem se usmát, když jsem uslyšela důvěrně známý hlas své mladší sestřičky. Pak si za mými zády všimla konečně někoho dalšího. "Ahoj, ty musíš být Dan, že jo. Zuzka mi o tobě často vyprávěla".

"Pavlo!" okřikla jsem ji a tvářila jsem se na oko rozlobeně. "Jé, promiň" řekla mi nevinně sestra a rošťácky se na mě zazubila. 

"Jak ses sem dostala?" zeptala jsem se jí a zároveň odvedla řeč někam jinam.

"No, asi jako ty, přes bakugana" odpověděla mi a ukázala mého bakugana, který se skoro na povel rozevřel. Ale připadal mi jiný než tem můj. "Proč nemluví?" zeptala jsem se směrem k Hydře. "Protože, dá se říct, že je to tvůj bakugan, ale Pavla na ni upustila svou slzu. Takže teď patří jí. Ale kvůli tomu, že není skutečně její a že do něj nedala to co ty, tak je jen normální technický bakugan. Prostě bez hlasu" vysvětlil nám.

"Páni, to je dobrý, že tvůj bakugan mluví. Jak se jmenuje" vyzvídala Pavla dál.

"Pyrus Hydraid, ale říkej mu Hydra" a Hydra se mírně poklonil. 

"Teď máme docela problém" přerušil nás Dan z našeho shledání. "Kde teď budeme bydlet? Mamce by to bylo už moc podezřelé" přemýšlel nahlas. Tak to nás nenapadlo. 

"A co kdyby jsme se zeptali Maruča?" zeptala se Pavla, protože se ji celkem líbil, když se mnou dívala na televizi doma, tak ji padl do oka.  Já vím, má docela divný vkus, říkala jsem si.

"Maruča je můj kamarád, určitě nám pomůže, ale jak se k němu dostaneme?" lámal si nad tím hlavu Dan. "To nechte na mně" řekl Hydra a než jsme stačili zaprotestoval, teleportoval nás k Maručovi domů.

"Nemohl si nás před tím varovat? A hlavně, nemohl si před tím varovat Maruču?" zeptala jsem se trochu ostře Hydry. 

"Páni, ten to má tady, ale velké. Snad se pro nás kousek místa najde" rozplývala se nad tím vším Pavla.

Dan se otočil na Hydru, ignorujíc Pavli poznámku "Jak si mohl zvládnout Maručův bezpečnostní systém? Nemohl se sem nikdo dostat bez svolení." poznamenal, ale nestihl se více zeptat, protože se za jeho zády ze tmy ozval něčí hlas.

"Kdo je tam?" 

Rozsvítil světlo a jeho záře nás na chvíli oslepila. Zamžourala jsem očima, abych si přivykla na světlo. Můj pohled spočinul na malé postavě přede mnou. Poznala jsem známé rysy, ale on jaksi nepoznával některé z nás.

"Ahoj Dane, jsi sice hodný, že jsi mě přišel navštívit, ale nemohl jsi přijít v jinačí hodinu a s ohlášením? A kdo je tu s tebou?" přejížděl si nás zkoumavým pohledem. 

Povzdychli jsme si a Dan začal vyprávět od začátku co se nám stalo. Někdy jsem ho já, nebo Pavla doplnili. Pavla se na Maruča nemohla vynadívat a on se na ní koukal trochu se zájmem.

Když jsme všechno dovyprávěli, nastala krátká tichá pauza, ve které se Maruča snažil vstřebat všechny informace co právě slyšel. Po chvíli váhání svolil, že tady můžeme zatím na chvíli zůstat. Všem se nám ulevilo, že nemusíme hledat ubytování někde jinde. 

Přetáhli jsme pár věcí do prostorného obýváku, kde jsme se různě uložili na spaní. Víčka mi těžkla a než jsem se ponořila do říše snů, napadla mě jediná myšlenka. Proč jsem tady, co mám za poslání, co bude dál?