Bakugan: Klíč mezi světy [DOKONČENO]

Nové kouzlo

Maručo si zamyšleně promne bradu a pak se na Mack otočí s širokým úsměvem. "Jeden tu máme, ale bude potřebovat pár oprav." Svou pozornost upřel na mě a věnoval mi omluvný pohled. Já se na něj jen pousmála. "To je dobrý, kdy by mohlo letět?" Zeptala jsem se. Po chvíli přemýšlení odpověděl. " Do tří hodin by to mohlo být." "Fajn" skočila nám do řeči Mack. "A já by jsem tady se Zuzkou mohla naučit pár triků a takových bonusů. Určitě se ti to bude hodit." Mrkla na mě. Byl to skvělý nápad tak jsem souhlasila. Dan se nabídl, že Maručovi pomůže, aby to bylo rychleji.

Nedokážu si Dana představit jak opravuje modul třeba ještě v monterkách. Při té představě jsem měla co dělat abych nevyprskla smíchy.

Kluci odešli k Maručovi domů a my s Mackenzie zůstali sami.

Chvíli mezi námi zavládlo tíživé ticho, než mi pokynula ať se postavím naproti ní v aréně. Šlo jí poznat na očích, že je zvědavá, jak bojuji a já jí to hodlám dopřát.

"Otevřít bojiště." Ozval se robotický hlas. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na Hydru, který jako obvykle před zápasem seděl na mém rameně. Ten mi pohled opětoval. "Připravená?" "Tak jako vždy." Zasmála jsem se. Oba jsme se stočili na Mack, která už vhodila portálovou kartu. Obě jsme na sobě kývli. A už naši Bakugani letěli vzduchem. "Bakugane bojuj. Bakugane povstaň. Pyrus Hydraide. Darkus Angel." Zvolali jsme.

Aréna se rozzářila a za chvíli tu stali dva majestátní bakugani. Angelovo jméno mluvilo za vše. Černé perutě rámovaly jeho dlouhé tělo. A jeho temné oči jako noc nás propalovali pohledem. Ale něco v tom pohledu mě zaujalo, možná i přitahovalo. Zatřásla jsem hlavou a snažila se soustředit na boj. Kolem Hydry za chvíli prosvištěl šíp, který byl jak jinak obklopen než temnou mlhou. "Uvolni se a pročisti si mysl. Stojíš moc křečovitě. " Zavolala na mě Mack a já jí poslechla. Pak mi dávala další instrukce. "Zhluboka dýchej a zavři oči. Snaž se soustředit na svého bakugana, nic jiného." Následovala jsem jejím slovům a zavrčela oči. Představila jsem si obraz Hadraida. Chvíli se nic nedělo, ale po chvilce jsem ucítila tlak na hrudi. Jakoby se něco chtělo ze mě dostat ven. Všechno okolo utichlo a zbyl jen Hydra a ten pocit naplnění. Ta síla mě prostupovala celým tělem až ke konečkům prstů. Užívala jsem si ten pocit, z kterého mně lehce brnělo tělo. Cítila jsem to hluboké spojení mezi námi. Jakoby každý nádech, výdech i tlukot srdce šli v souladu s tím druhým. Moc ve mě se začala zmítat, tak jsem jí nějak podvědomě pustila ven. Síla mě rychle opouštěla a já zase začala vnímat okolí. Musela jsem si kleknout, abych se nesvezla na zem. Zhluboka jsem oddechovala a cítila jak mi malé kapičky potu stékají po zádech a tvářích. Na chvíli zavřela oči, abych si ušetřila aspoň je.

Z pohledu Mackenzie
Dala jsem ji jedno z nejtěžších kouzel, které jsem znala. Nemohla jsem si prostě pomoct. Musela jsem Zuzku trochu potrápit. Udělala přesně to, co jsem řekla, a já už jen čekala, co z ní vyleze. Já i Angel jsme byli připraveni, kdyby se něco zvrtlo zasáhnout.
Chvíli tam jen stála, jako opatřená a nic se nedělo. Už jsem na ni chtěla zakřičet, že to nemá cenu. Ale jakmile jsem se začala nadechovat, ucítila jsem magii. Angel to podle výrazu taky vycítil a tak jsme čekali, co se bude dít dál. Hydraid, který nás celou dobu pozoroval, zavřel svoje oči a stejně jako Zuzka bez hnutí stál na místě. Najednou se z nich začala linout světla magie, která je kolem sebe omatala a spojila. My jsme to pozorovali se zatajeným dechem. Tohle se zatím ani nám nepovedlo. Záře se pořád stupňovala, až jsem si musela zastínit obličej, abych aspoň něco viděla. Jako jeden natáhli před sebe ruku, ve které se nahromadilo všechno světlo, které pak vystřelilo naším směrem. Angel zasáhl plnou silou, takže to nevydržel a proměnil se zpátky. Díky ochranné bariéře, která nás od sebe dělila mě naštěstí její magie nezasáhla, ale její tlaková vlna mě odhodila pěkný kus dozadu. Trochu jsem si vyrazila dech, ale jinak to nevypadalo na víc, než pár modřin. S heknutím jsem se pokusila vstát a došla až k Zuzce, která teď odpočívala na zemi. Slušně jsem pokývála hlavou. Tak takovou moc má Strážce mezi dimenzemi.

Čau všeci !!!
Já nejsem na nějaký proslovy, takže... Doufám, že se vám tahle kapča líbila a budu ráda, když mě i nadále budete podporovat 😋