Zdravím. Vítám vás u Destiel oneshotů. Doufám, že se vám budou líbit.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hodiny zrovna ukazovaly dvanáct hodin, když Dean se Samem seděli u stolu plného jídla. Byl to další normální den, který se u Winchesterů cenil, den, kdy si mohli odpočinout a nabrat síly před dalším případem.
Dean zrovna dojídal, když se v tiché místnosti ozval zvuk přišlé zprávy. Po sebrání mobilu a přečtení se Dean lehce usmál, což Samovi nedalo a nahodil tázavý obličej, který se Dean rozhodl ignorovat.
,,Kdo to byl?" zeptal se mladší z Winchesterů se stále tázavým obličejem.
,,Cas," odpověděl Dean, když uklízel špinavé nádobí ze stolu.
,,Co chtěl?" Samovi to nedalo a stále se vyptával, jako by to bylo neobvyklé, že Castiel píše Deanovi.
,,Co tě to tak zajímá?" odpověděl Dean s úšklebkem, jako by zkoušel bratrovu trpělivost.
,,Nevím, jen jsem se ptal, tak promiň no," odpověděl Sam, ale jako by věděl, že mu to Dean stejně řekne, jen upřeně koukal Deanovi do očí a čekal, až se starší z Winchesterů zlomí a vše mu vyslepičí.
,,Dobře no, jen se zeptal, jestli dnes nemáme čas, že by se chtěl zastavit, nic víc," s mrknutím odvětil a pokračoval v uklízení talířů.
,,No vidíš, ani to nebolelo."
-
Po obědě se Dean přesunul do obýváku a nechal svého ukecaného bratra v kuchyni. Sotva si Dean dosedl, uslyšel klepání na dveřích a s lehce pochmurnou náladou šel otevřít. Ani se nedivil, když za dveřmi uviděl Castiela v jeho klasickém outfitu s neutrálním obličejem.
,,Budeš tu jen tak stát, nebo půjdeš dovnitř?" řekl s úsměvem a pobavením na tváři Dean, když sledoval zmateného ex-anděla stojícího mezi dveřmi.
,,Tak už pojď dovnitř, prosím tě."
Castiel vešel se svým stále klasickým, netušícím obličejem a sledoval Deana, než zavřel dveře a odvedl ho do místnosti, kam po chvíli dorazil i Sam, který ho s úsměvem přivítal.
Seděli tu hodinu než vše probrali a popovídali si.
,,Co takhle dát kino? Už sme tam dlouho nebyli," navrhl Sam a už jen čekal na odpověď.
,,To není špatnej nápad, co myslíš, Casi?"
,,Nikdy jsem v kině nebyl, ale když chcete, tak proč ne."
-
Byl to takový ten minutový nápad, který přeběhne v hlavě, ale vždy se chytí a uskuteční. Minutový opravdu byl, protože během chvíle si to ze dveří razil Dean, který podržel Castielovi dveře s posměškem bratra v povzdálí.
Během minuty byli už všichni na cestě do města. V autě bylo nezvyklé ticho, které přihánělo Sama k šílenství. Když už mu to nebylo příjemné, chtěl se na něco zeptat, ale Dean ho předběhl.
,,Na co chcete jít?" položil Dean otázku, která se zdála být jednoduchá, ale to se opravdu jen zdála, protože po vypušťení oné otázky se strhla hádka mezi dvěma Winchestery. Castiel jen ze zadního sedadla přihlížel, jak se bratři vzájemně překřikují. Po pár minutách hádka polevila a Deana napadlo, jak spor rozsoudit.
,,Casi, vyber ty, horor nebo válečnej film?" optal se Dean a oba bratři jen napjatě čekali na názor ex-anděla.
,,Souhlasím s Deanem," lehce odpověděl Castiel a jen čekal, jak se situace vyvine dál. Pravda byla, že Cas pokaždé stál na Deanově straně, bylo známo, že ho má raději, a že jsou si k sobě velice blízko.
