Nesnášel jsem to. Nejenom, že jsem musel chodit v tom přiblblým obleku, ale musel jsem si nechat nadávat od těch přerostlých dětí, co přicházely jenom kvůli tomu, aby si z nás mohly dělat srandu.
Měl jsem sny, každý má sny, ale můj sen rozhodně nezahrnoval převlíkání za Mickey Mouse.
To nejhorší? Celou dobu jsem musel sledovat všechny ty kluky převlíknutý za prince, který nevěděli, jak hrozný je, když se potíš v obleku obří myši.
Chtěl jsem odejít, vážně jo, ale pak přišla ta nabídka.
,,Deane? Co bys řekl na to, být princ Philip?"
Neváhal jsem ani sekundu. Bral jsem to jako povýšení o několik stupňů nahoru. Nezeptal jsem se ani na peníze, chtěl jsem pryč z toho příšernýho obleku Mickey Mouse, kterého už budu do konce života nenávidět.
Pak přišel můj první den za prince. Bylo mi sice jen dvacet dva, ale měl jsem celkem dlouhý vousy, který jsem musel shodit, protože jsem prý vypadal na třicet pět.
Všechno začalo, když mě 'moje' princezna dovedla do části parku, kde jsem snad v životě nebyl. Neznal jsem ani lidi v kostýmech, všechno bylo jako nový.
,,Zkus být milej a neflirtuj s holkama," radila ta princezna, která se nakonec v reálu jmenuje Emma.
,,Proč zkus? Děláš, jako bych byl hnusnej na lidi," odpověděl jsem v klidu.
,,Slyšela jsem své," dodala a já se začal naštvávat už na začátku směny.
,,Co-.." nechtěl jsem křičet, teda možná jo, nebo spíš určitě, ale přerušila to jedna malá holčička, která nás sledovala.
,,Ty jsi taky princ?" zeptala se zvědavě, když zkoumala můj kostým.
,,To víš, že jo..konečně," hned jak jsem dopověděl, uviděl jsem Emmy kroucení očima.
Ta holčička stála na místě jak přibitá a bez jakéhokoliv slova nás sledovala. Bylo to divný. Naštěstí si pro ní za chvíli došla její máma a osvobodila nás, ovšem až po fotce.
Všechno šlo poté jako po másle, každý se vyfotil, něco řekl a odešel. Bylo to jednoduchý, o hodně jednodušší jak Mickey Mouse.
,,Jdu na záchod," uslyšel jsem za sebou.
,,Aspoň si sednu na chvíli," odvětil jsem na Emmu.
Sedl jsem si na lavičku, která stála před menší fontánou. Všechno v téhle části bylo nějaké menší.
,,Kde máš princeznu?" uslyšel jsem před sebou, když jsem koukal na čas v mobilu.
Tentokrát přede mnou stál menší kluk.
,,No, víš, musela na chvíli odejít," odpověděl jsem mu místo toho, abych řekl, že šla na záchod.
,,Ona odešla s princeznou toho druhého prince?" optal se znova, přičemž prstem ukazoval do prostoru. Odvrátil jsem pohled na místo, kam ukazoval a uviděl chlapa v kostýmu prince Erika.
Musel jsem na něj chvíli zírat, nebo vlastně dost dlouho, protože jsem se odtrhl až poté, co jsem uslyšel Emmu.
,,Co tu tak sedíš? Makej!" zavelila tak nahlas, že se všichni lidi kolem nás otočili, počítaje i ten neznámý princ. Mohl to být unáhlenej záběr, ale ten týpek byl fakt pěknej.
S nechutí jsem odtrhl pohled a vstal jsem.
,,Umíš tancovat?" zeptala se Emma, která byla očividně nešťastná z toho, že musí dělat se mnou.
