Zkus mě zkrotit!

3. kapitola

Vytáhla jsem si rozvrh, který jsem si pořád úspěšně nepamatovala a dala si předměty, které zítra máme do tašky.

,,Nepíšete zítra něco?" zavolala matka do místnosti.

,,Ne, nevím" odpověděla jsem s nezájem a zkoumala rozvrh.

,,No, tak aby jsi byla do všeho naučená!" řekla ještě na závěr a odešla do obýváku.

Protočila jsem nad tím oči a po zjištění, že zítra píšeme jen z chemie, kterou zvládám jsem si akorát nachystala zbytek věcí a odešla s mobilem v ruce do pokoje.

Došla jsem k televizi, odkud jsem vzala ovladače a televizi zapla. Pak jsem se uvelebila v posteli s mobilem v nabíječce a projížděla kanály v televizi.

Normálně se na zprávy nedívám, pokud po nich není nějaký film nebo něco, ale reportáž, která se zrovna vysílala mě velmi zaujala.
Ve městě New York došlo k napadení neznámou formou života.

Nejspíše se jedná o nějakého mimozemšťana, který ničí New York, ale skupina zvaná Avengers ho úspěšně brání.

Nikdo neví, zda vyhraje nebo se nám podaří útok odrazit...

V reportáži se objevilo pár snímků, jak poničeného New Yorku, tak Avengers, ale i toho kdo má útok na svědomí.

Muž měl rovné havraní vlasy po ramena, hodně světlou pleť, ale o trochu méně jak já. Ledově modré oči, které se vám dívaly až do hlouby duše a měl na sobě zvláštní oblečení se zlatou helmou s velkými zahnutými rohy a něco jako brnění.

V tu chvíli se mi málem zastavilo srdce, když jsem si uvědomila, že takovou přilbici má Loki, bůh chaosu. Teda. Takhle ho znám já, možná se jmenuje jinak, ale něco mě na něm fascinovalo, a skoro mi přišlo, že toho máme dost společné.

Televizi jsem vypla a začala hledat informace na mobilu, kde se mi hned vše ukázalo.

Popravdě i když jsem si to nechtěla přiznat, jsem hledala fotky toho muže.

Konečně se nějaká objevila a tu jsem si stáhla, abych se na ni mohla dívat, a přišla tak na jiné myšlenky, když mi bude hrozně.

,,Rose?" vešla do pokoje matka.

,,To už jsi naučená?" ptala se podezíravě.

,,Jo jsem" odpověděla jsem jí a v duchu ji chytala pod krkem, že mi nemůže aspoň jednou věřit.

,,Tak v tom případě, se běž umýt a spát" řekla rázně a odešla.

Rezignovaně jsem si povzdechla, mobil odložila na postel, vzala si ručník na vlasy, který jsem pokaždé líná vrátit do koupelny a s pyžamem, jež jsem si na závěr vzala, jsem odešla do koupelny.

Matka už asi zalezla zpátky do ložnice a já si užívala toho, že jsem poslední, kdo je vzhůru.

Pyžamo jsem položila na pračku a ručník přehodila přehodila přes kovovou tyč nad vanou.

Vyčistila jsem si zuby, vyslékla se z normálního oblečení a stoupla si do vany, kde jsem na sebe pustila sprchu.

Stála jsem pod tekoucí vodou která se mi zdála ještě málo teplá  tak jsem otočila kohoutkem na stranu, kde je horká voda.

Umyla jsem si vlasy, a když jsem se chtěla podívat do zrcadla naproti vaně, už nic nebylo vidět, kvůli páře z horké vody.

Sprchování i s umytím hlavy mi trvá klidně půl hodiny, spíš víc, takže asi po takovéhle době jsem z vany konečně vylezla, zabalila si vlasy do ručníku a dalším se osušila.

Když jsem si na sebe oblékla pyžamo, vzala jsem oblečení, co leželo na pračce a šla do pokoje.

Oblečení jsem hodila na stůl, který byl zaskládaný oblečením a lehla si i s mokrou hlavou a ručníkem na ní do postele.

Už jsem se chystala, že půjdu spát, když mě napadlo si něco vyhledat o tom chlápkovi, co napadl New York.

Do vyhledávání jsem napsala bůh loki a hned mi tam vyjelo spoustu odkazů, na některý z nichž jsem klikla.

Přečetla jsem si pár odstavců, když se ukázala Lokiho napodobenina, a jak jsem se domnívala, Loki skutečně helmu s rohy má!

To je úžasný, nejsme jediný svět ve vesmíru a přímo tady, na naší planetě je bůh lží! 

Celá rozzářená jsem ulehla do postele a s pohledem do okna s nebem plným hvězd, jsem řekla v duchu..

...Loki, musíš vyhrát

Sen

Celý New York byl poničen, ani jedna budova nebyla nedotčena vlivem útoku.

Avengers byli poraženi.. Byli odvlečeni do temného vězení a Loki ovládl zemi.

S těmi mimozemšťany, co vypadali, jak roboti se procházel po městě a s úsměvem na rtech se rozhlížel kolem.

Záblesk... Loki se objevil na náměstí, uprostřed města, které jsem velmi dobře znala a každodenně vídala.

Všichni před ním poklekají, jenom já stojím vzpřímeně a probodávám ho pohledem.

Loki se najednou zjeví přede mnou a když poté, co se zlověstně usměje, v očích mu cosi probleskne a já dostanu šílený strach a sevře se mi hrdlo.

Během vteřiny jsem otevřela oči a trhaně jsem oddechovala. Celá zlitá potem jsem si promnula rukou čelo a podívala se z okna.

Co jsem to udělala?! Zděšeně jsem si přehrávala sen a pohledem sjela na televizi, kterou jsem rychle pustila a projížděla kanály, až jsem na jednom konečně zastavila.

Po statečném bránění New Yorku, byli Avengers poraženi a nikdo neví, kde nyní jsou, jestli mrtví nebo živí.

Další velmi špatná zpráva je, že odedneška jsme pod vládou boha Lokiho, který jak jsme se dozvěděli pochází z bájného Asgardu...

Opět jsem viděla fotky poničeného města, které vypadalo opravdu, jak to z mého snu, jen vypadalo ještě zdemolovaněji.

Vstala jsem z postele a šla se oblíct, když jsem potkala mamku.

,,Mami, slyšela jsi to?" zeptala jsem se jí horlivě.

,,Co Rose?" podívala se nechápavě.

,,To o tom New Yorku a o tom, že nám má vládnout Loki, bůh lží" při Loki, bůh lží, jsem se usmála a čekala na odpověď.

,,Ne, neslyšela!" řekla mírně ustrašeně ,,Ale do školy půjdeš" vyhrkla na závěr a zašla do koupelny.

Lehce naštvaně jsem si povzdechla a obrátila oči v sloup. To je teda výhra.

Došla jsem do kuchyně, kde jsem po podívání se do ledničky zkonstatovala, že v ní nic není a pak, když jsem si všimla rohlíku, jeden jsem si vzala a z prázdné ledničky si vyndala máslo a marmeládu a napatlala to na rohlík. Jídlo jsem zapila čajem, vyčistila si zuby a šla do školy.

Posadila jsem se opět na lavičce na zastávce autobusu a se sluchátky v uších jsem pořád dokola o tom celém přemýšlela, jestli za to můžu já.

To be continued...

Btw omlouvám se za text reportáže, nemám na to vlohy 😃😂