Zkus mě zkrotit!

7. kapitola

Zazvonilo konečně na poslední hodinu a já s taškou přes rameno utíkala ven z té hnusné budovy jménem škola.

Alex už na mě čekala a já se nemohla dočkat, až jí řeknu o návštěvníkovi z jiného světa, který se u nás stavil.

,,Alex představ si, že ten Loki, o kterém jsem ti říkala, tak byl u nás a díval se, kdo z nás holek je nejhezčí. No a u Denisi se zatvářil dost znechuceně a mám takový dojem, že už zjistil jak moc máme divný holky a kluky" dokončila jsem svoje počáteční vyprávění se širokým úsměvem a od Alex jsem akorát schytala zařazený a dost nedůvěřivý pohled.

,,Aaaha" odpověděla a u toho ironicky kývla hlavou.

,,Ale já nekecám, klidně se zeptej těch bezfantazijních opic" myslela jsem tím samozřejmě děcka ze třídy, což jí velmi rychle došlo a trochu se nad tím uchechtla.

,,Jako já ti věřím, ale ty jsi to řekla strašně... Nesrozumitelně" vysvětlila Alex a já jí teda řekla hezky od začátku, co se stalo. Od jeho příchodu do třídy, přes vybírání missek, až po rozhovor mezi čtyřma očima.

,,Wow, takže možná pojedeš někam k moři s Bohem lží..?" povytáhla obočí a já si uvědomila, co tím myslela.

,,No, asi budu muset, on vlastně vládne celý týhle planetě, co jsem tak pochytila, takže by bylo víc o hubu ho poslat někam a říct mu, ať si tam vezme jednu z těch zmalovaných děvek" ironicky jsem se na ní ušklíbla a pak ji postrčila k odchodu od školy.

,,No to je asi pravda, ale i tak, co když ti něco udělá?" strachovala se Alex dál, až mě to překvapovalo.

,,Snad ne.. A i kdyby tak mu vlastně za to můžu být vděčná" pokrčila jsem rameny a usmála se.

,,Rose! A co bych tady asi dělala já sama bez tebe??!" začala s vyčítáním Alex.

,,Ale, dit máš spoustu přátel" připomněla jsem ji fakt, který nás od sebe docela rozlišoval.

,,Hmm" vyšlo nakonec z ní, a já musela honem vymyslet téma na bavení se, abysme na sebe nebyly naštvaný, nebo spíš ona na mě.

,,Co máš vlastně dneska v plánu" zeptala jsem se jí rychle, na první věc, která se mi zdála aspoň trochu dobrá.

,,No ve čtyři odjíždíme k příbuzným" ušklíbla se otráveně Alex, a mě napadla docela dobrá poznámka.

,,Moment, jako k Maxovi a spol?" zasmála jsem se a Alex trochu taky.

,,Ne, k nim ne, to by mi asi jeblo. Jedem ke vzdáleným příbuzným, ani nevím, jak jsou s námi příbuzní" usmála se nevinně.

,,Aha, nepůjdem si něco koupit?" zasmála jsem se a mířila tím směrem.

,,Můžem" pokrčila rameny Alex a šla taky.

V obchodě jsme moc dlouho nezůstaly, jelikož jsme obě docela dobře věděly, co chceme.

,,Tak kterej si dáš" zeptala jsem se kamarádky a zkoumala plechovky s energyťáky.

,,Nevím, asi kaktus. Ty?" chvíli jsem si ještě vybírala mezi dvouma, ale pak už jsem měla jasno.

,,Asi Hell" sáhla jsem pro plechovku s příchutí jablka a šly jsme k pokladně.

Dost velký rozdíl mezi nimi byl v ceně, ten můj stál totiž dvacet korun a ten její dvacet osm, a Alex byla toho názoru, že je to laciná sračka ten můj, ale mě to nijak nezajímalo, mně zkrátka chutnal.

Když jsme zaplatily a vycházely z obchodu, k naší, spíše k mé smůle děcka ze třídy byly stále nasáčkovaný na zastávce a mně se kolem nich zrovna procházet nechtělo.