Zkus mě zkrotit!

19. kapitola

Hlavu jsem měla opřenou o okno a skoro jsem usínala, když jsme sjížděli dolů k pláži a naší vile, řidič musel tak prudce zatočit, že mě to dokonale probralo a s otráveným úšklebkem, jsem odvrátila pohled k oknu.

Dívala jsem se, jak projíždíme kolem moře, které odráželo sluneční paprsky a u toho jsem ještě zvládala fantazírovat o Lokim a mně.

Trochu jsem se zarazila nad tím, co bude, až tam bude zas oxidovat Chloe a nabalovat Lokiho.

Dorazili jsme k vile a byl čas vystupovat. Mně to trvalo o dost kratší dobu, jak jí a i když jsem věděla proč, z nějakého důvodu jsem měla problém to akceptovat.

Další zjištění, které mi změnilo výtaz v obličeji byla otázka V ČEM MI TAK VADÍ.

Nejspíš to bylo tím, že jsem jí jen záviděla, protože na Lokiho měla stejně jako já, ne-li víc.

Došli jsme spolu s Chloe, které jsem docela neochotně pomohla do výtahu a Loki zmáčknul tlačítko prvního patra.

Probodávala jsem každou chvíli podezíravým pohledem Chloe, která se tak lepila na Lokiho, až by si člověk myslel, že jsou siamská dvojčata.

Výtah zastavil v požadovaném patře a byl čas vystoupit, což samozřejmě trvalo trochu dýl kvůli Chloe, ale to už jsem nijak moc neřešila a naoko mile jí pomohla dojít ke gauči.

Sice nevím, co je tak těžkého na tom se zapřít o něco, ale je dost možné, že zeslábla ještě víc než byla původní její síla batolete.

Dost mě potěšil fakt, že kdybysme se praly, tak bych to zaručeně vyhrála i předtím, takže teď by to byla hračka.

Loki mi nařídil, že se mám o ni starat a já mu jeho milý úkol oplatila vražedným pohledem, který mu přišel hrozně vtipný, čímž mě naštval ještě víc.

,,Přinesl by mi někdo prosím vodu?" ozval se náš marod a asi čekal, že se kvůli ní přetrhnem, tak jako kluci ze třídy.

Už jsem se chtěla nenápadně vypařit, když se přede mě postavil Loki s přísným pohledem, který mě donutil, požadavek Chloe vyplnit.

,,Jo jo" odpověděla jsem mile a s krátkým nenávistným pohledem mířeným na Lokiho jsem šla do kuchyně, kde jsem napustila do sklenice vodu.

Otráveně jsem se s ní vrátila ke gauči, kde si hověla Chloe a podala jí ji s myšlenkami, že bych to na ni omylem vylila.

Odešla jsem do svého pokoje, kde jsem plácla sebou na postel a promnula si obličej.

Jak se to ksakru chováš.. Dyť se chováš jako ona. Začal na mě hučet můj vnitřní hlas.

Přetočila jsem se na záda a zadívala se do bílého stropu, který se zdál vcelku nízký, asi 2,5 metrů.

Pohled jsem stočila ke skříní a židli, na které se válelo moje oblečení a já dostala chuť ho uklidit.

Jedním pohybem jsem se zvedla a došla k hromádce skládající se z triček, kalhot a nějakého spodního prádla.

Roztřídila jsem poskládané oblečení do sloupců, a ty pak opatrně vložila do skříně, ze které jsem si vytáhla taštičku s kosmetikou a líčidly.

Přetřela jsem si rty leskem a tašku dala zase zpátky. Došla jsem do koupelny, kde jsem měla oblečení původně od soli.

Sáhla jsem, jestli je stále mokré a taky, že ještě trochu bylo. Podívala jsem se do zrcadla, ve kterém jsem se v rychlosti upravila, hlavně vlasy.

Došla jsem nenápadně ke konci úzké chodby a podívala se co dělají nebo kde jsou ti dva.

Loki seděl na gauči vedle Chloe a s jeho božským úsměvem jí něco říkal.

Začaly se mi do očí hrnout slzy, ale nechala jsem spadnout jen jednu z každého oka.

Nadechla jsem se a s novou energií jsem vyšla z chodby, za kterou jsem hned zatočila do kuchyně k lednici.

Už jsem měla docela hlad, ale poživatelné jídlo nějak začalo docházet.

S povzdechem jsem z ní vytáhla mandarinku a lednici chtěla zavřít, když jsem si všimnula banánů, který způsobil další příval slz.

,,Notaak" zabreptala jsem zoufale pro sebe potichu a lednici tentokrát zavřela.

S mandarinkou jsem došla ke koši, nad kterým jsem ji oloupala a pak s ní potichu došla ke gauči, kde jsem se zastavila.

Sedla jsem si na zem za gauč a začala jíst měsíček po měsíčku.

,,Rose, sedni si sem" řekl, spíš mi nařídil jaksi rozladěně Loki.

Když jsem zvedla hlavu, setkala jsem se s jeho kamenným pohledem, jenž mě ani nevím v čem vyděsil.

S myšlenkami o tom, že už jsem mu úplně jedno a že mě jen využil po dobu nepřítomnosti Chloe jsem si sedla dost daleko od Lokiho, tak aby jsme se ani omylem nedotkli.

Loki se na mě na zlomek vteřiny podíval nechápavým skoro zoufalým pohledem a pak zrak odvrátil někam k podlaze.

,,Já jsem tak ráda, že už jsem tady, nikdo se tam se mnou nebavil" zaslechla jsem, jak něco Chloe vypráví.

,,Konečně normální lidi" utrousila jsem pod vousy dost potichu, ale Lokimu nic neušlo a jeho reakcí bylo to, že mu zacukaly kouty, což mě aspoň trochu potěšilo.

,,Chloe, měla by ses jít vyspat. Vypadáš dost unaveně a tam sis určitě moc neodpočinula" řekl překvapivě starostně.

Obočí mi překvapením vystřelilo někam k měsíci a přemýšlela, co má Loki v plánu, pokud má.

,,Asi jo, půjdu" usmála se přeslazeně a zvedla se z gauče, když vtom jí trochu selhala rovnováha a málem skončila zpátky na prdeli na gauči, nebýt Lokiho pohotové reakce.

S protočením oči jsem se vymrštila do stoje a pomohla jí dojít do jejího pokoje.

Počkala jsem až si lehne a přikryla ji.

,,Dobrou" popřála jsem jí při odchodu víc mile než jsem zamýšlela, ale nechala jsem to být a zavřela dveře od Chloina pokoje.

Loki seděl stále na gauči a vypadal, že na někoho čeká.

,,Popravdě, proč jsi jí řekl, ať si jde lehnout" zvedla jsem jedno obočí a sedla si na své původní místo, jen blíž.

Loki mě ani nenechal dosednout a už mě s rukou kolem pasu přitáhl k sobě blíž.

,,Chtěl jsem mít pro nás dva soukromí" odpověděl mi se širokým úsměvem a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

,,Aha. Já se už bála, že ses na mě vykašlal" usmála jsem se a pak sklopila pohled dolů.

,,Na tebe?" zeptal se skoro nevěřícně a obětím mě přitiskl jemně k sobě.

,,Nikdy..."

To be continued...