Zkus mě zkrotit!

21. kapitola

Zvedla jsem se ze židle a šla do obýváku, kde seděla na gauči Chloe.

,,No?" řekla jsem trochu unaveně a čekala s jakým problémem se na mě obrátí prozměnu teď.

,,Mohla bys mi prosím nachystat něco na snídani?" udělala psí očka a párkrát zamrkala, až jsem jí opravdu skoro věřila, že je to jen milá a nevinná holka.

,,Dobře" usmála jsem se a hned, jak jsem se otočila, tak jsem nasadila vražedný výraz, který jsem měla skoro po celou dobu chystání její snídaně.

Po pěti až deseti minutách jsem jí přinesla vaječnou omeletu, kterou jako jedno z mála jídel umím.

Na rozprostřenou omeletu jsem ještě předtím dala kečup, který jsem rozetřela a pak jakoby přeložila napůl. K omeletě jsem jí dala chleba a do skleničky nalila pomerančový džus, do kterého jsem záludně vymačkala trochu šťávy z citrónu.

,,Prosím" snídani jsem položila na stolek před ní a pomalu se otáčela, že si zajdu udělat mléčný koktejl, když se Chloe natáhla pro džus.

Nenápadně jsem se na ni sem tam koukla a když se napila džusu, zkřivila na zlomek vteřiny obličej.

Rychle jsem se vypařila do pokoje, kde jsem se škodolibě křenila a začala hledat plavky s myšlenkou, že si půjdu na chvíli zaplavat.

Vzala jsem si fialo černé plavky, udělala si culík, rychle se natřela krémem a šla.

,,Jdu si zaplavat, jo? Budu hned před vilou, tak kdyžtak na mě zavolej" oznámila jsem jí za chůze a mířila k výtahu.

,,Ok" odpověděla s ne moc velkým zájmem, ale mně byla docela ukradená.

Výtahem jsem sjela do přízemí a pak jsem vesele došla ke kraji, kde se setkávala voda a písek.

Strčila jsem prsty do vody, abych zjistila jakou má teplotu.

Voda byla příjemně teplá, tak jsem se akorát rozhlédla, jestli neuvidím žraločí ploutev, kterou jsem naštěstí neviděla a pomalu vlezla do vody.

Chvíli jsem tak plavala, a občas zkoušela, jestli něco uvidím pod vodou s otevřenýma očima.

Sice jsem nic moc neviděla, ale zato mě po chvíli přestaly štípat oči.

Najednou jsem ucítila, jak se o mě něco otřelo.

Tep se mi zrychlil a já začala panikařit, i když jsem se snažila dělat opak.

Podívala jsem se pod hladinu jestli něco neuvidím.

Přímo přede mnou se prohnala ryba, s dlouhým zploštělým tělem, a já raději vzala nohy na ramena.

Do půl minuty jsem byla venku z vody a mířila zpět do vily, jelikož koupání už jsem pro dnešek měla dost.

Čekala jsem, že Chloe bude sedět na gauči a něco si dělat, ale ona tam nebyla.

,,Chloe?" zavolala jsem do prostoru, čekajíc odpověď, ale žádná nepřišla.

Svraštila jsem obočí a s obavami, kde může být jsem se rozešla.

Došla jsem k jejímu pokoji a otevřela ho. Nikdo tam nebyl, a stejně tak v koupelně a ostatních místností, kromě Lokiho pokoje, kam jsem se teď chystala.

Zatajila jsem dech a vzala za kliku. Pokoj zel prázdnotou jako celé patro.

Normálně bych pokoj skoro celej prošmejdila, ale musela jsem najít Chloe.

Výtahem jsem vyjela do druhého a třetího patra, ale ani v jednom nebyla.

Pak mě napadlo něco, díky čemu mi přeběhl mráz po zádech. Co když Chloe našla ty klíče.

Vyběhla jsem z Lokiho pokoje a přemítala, co dělat dál. Pokud je ona dole, tak nejspíš pomůže Avengers ven z cel, což způsobí, že Loki bude mít kvůli nim problém.

Zaráželo mě, že se stavím na tu špatnou stranu a nejsem na straně dobra. Stejně se dobro moc nevyplácí a většinou taky prohraje.

A ani pro mě nikdy nic ta dobrá strana neudělala, tak proč se nepřidat k té špatné.

Uvědomila jsem si, že jsem stále v plavkách, které mě začaly dost studit, tak jsem se rychle osprchovala a dala si normální oblečení.

Byly tři odpoledne a já byla čím dál nervóznější z toho, kde Loki a Chloe jsou, a co se stane.

V tom se ozval zvuk pohybujícího se výtahu, který jel ze spoda.

Vteřiny se zdály jako minuty, které byly nekonečné, poléval mě studený pot a v hlavě se mi honily různé myšlenky.

Výtah byl vidět už z poloviny a v něm byl Loki k mé úlevě.

,,Loki!" vystřelila jsem z druhého konce místnosti, když jsem si uvědomila, že je to on.

,,Co-co se děje?" zeptal se zaskočeně, když jsem se dostala přímo před něj.

,,Chl-Chloe zmizela" vykokotala jsem ze sebe.

,,Co?!" vykřikl zděšeně.

Najednou něco prorazilo prosklenou stěnu a srazilo Lokiho.

,,Loki!!!" vyjekla jsem a běžela k němu, jenže jsem zastavila, protože přímo přede mnou stál vysoký svalnatý muž v něčem jako brnění, s červeným pláštěm a kladivem držíc v ruce.

,,Loki, jak ses mohl takhle zachovat k mým přátelům?!" řekl rozhořčeně muž, jenž šel k Lokimu, který se snažil zvednou ze země.

,,Promiň Thore, ale nemohl jsem dovolit, aby mě při vládě nad Midgardem ohrožoval někdo jako oni" zasyčel a už téměř stál.

,,Hele vy dva. Nemusíte se tady hašteřit, jako dva kohouti. Lokiho si odvedeš, a zas tady bude klid" ozvalo se od výtahu, kterého jsem si vůbec nevšimla, že přijel.

Pohled můj, Lokiho, i Thora se obrátil ke skupině stojící u výtahu.

Byli to Avengers a vedle nich i naše chuděrka Chloe, která svírala v levé ruce klíče a zbytek už mi byl jasný.

Ten kdo mluvil byl nejspíš Tony, který popošel o pár kroků dopředu.

,,Loki, vzdej se. Nemáš proti nám šanci" pokračoval, a znělo to jakoby to fakt byla pravda a Lokiho by si odvedli.

Měla jsem neskutečný vztek na Chloe a Avengers, ale nejvíc na Chloe.

Napětí by se dalo krájet a já se se slzami v očích dívala na Lokiho, který mi přinášel tolik hezkého do života, jenž mě nebavil.

Loki sklopil pohled, a vypadalo to, že se opravdu vzdá.

,,Loki..." šeptla jsem a jedna slza ukápla na zem.

Loki zvedl ruce a Thor mu nasadil silná pouta.

,,On, ale nejdřív musí na základnu, aby podepsal nějaké papíry týkající se vlády" připoměl Steve a Tony ignorantcky pokýval hlavou.

,,Fajn, takže vy dvě si sbalte věci, do hodiny se odlétá do New Yorku" přerušil ke konci Tony Rogersovu větu.

To be continued...