Zkus mě zkrotit!

16. kapitola

Probudil mě jemný dotek na mé tváři, tak jsem otevřela s menšími obtížemi oči a spatřila Lokiho, jak stojí přede mnou se skleničkou v ruce.

,,Tady máš to pití" řekl pobaveně a podal mi ho. Já mezitím zvedla horní část těla ze sedačky a sedla si.

,,Děkuji" Skleničku jsem chytla a už si ji dávala ke rtům, když mě napadlo, jestli v ní něco není a začala skleničku zkoumat.

,,Prosím tě, co bych ti tam asi dal" zvedl trochu zaraženě obočí a sedl si vedle mě se svojí skleničkou.

,,Co máš na pití?" napila jsem se ze svého a u toho se otočila na Lokiho, který právě usedl.

,,Ani nevím" zasmál se a zamyšleně se napil.

,,Aha" zasmála jsem se a napila se taky.

Podívala jsem se na terasu a zatoužila jít ven a ucítit znovu závan nočního větru a dívat se na nebe plné hvězd.

Vstala a šla na terasu, přičemž mě Loki nejdřív ne úplně chápavě propaloval pohledem, ale pak se zvedl a následoval mě.

,,Je tady opravdu krásně" řekla jsem po chvíli očarovně, když už stál Loki vedle mě a taky se díval na nebe nebo na mě.

,,Zítra budu muset někam jet,  řešit něco ohledně vašeho světa, tak to tu budeš muset zvládnout sama. Slíbíš mi, že budeš hodná?" nadvedl jedno obočí a nepatrně se usmál a odložil svoji skleničku na stolek vedle nás.

,,Neboj" zasmála jsem se a na chvíli sklopila pohled.

Když jsem se mu podívala znovu do očí, propalovaly mě naprosto odzbrojujícím pohledem. Začala jsem kmitat pohledem z jeho očí na rty a on taky.

Za chvíli jsme byli u sebe tak blízko, že stačilo jen trochu natáhnout hlavu a dotkli bysme se oba rtů toho druhého.

Loki nepatrně zvedl koutek a dlaní, kterou mi dal za hlavu mě donutil, abych se dotkla jeho rtů.

Pověsila jsem mu ruce za krk a polibky mu opětovala stejně tak, jako on mně.

Líbali bychom se asi ještě dlouho, ale já se musela odtrhnout, což Lokiho trochu zaskočilo.

,,Nevadí, že už půjdu spát? Jsem unavená" omluvně jsem se usmála a ruce vrátila zase na původní místo.

,,Ne nevadilo" usmál se nakonec široce, došel se mnou k výtahu, kterým jsme sjeli o patro níž a cestou jsem ještě pobrala moje původní oblečení.

Před mým pokojem jsem se zastavila a otočila se ještě na Lokiho.

,,Děkuji za nádherný večer" usmála jsem se a krátce ho políbila na rty.

Chtěla jsem se odtrhnout a jít do pokoje, ale Loki mě přitáhl k sobě a začal mě vášnivě líbat.

,,Loki.." zašeptala jsem do jeho rtů a oddálila se.

Dětský úsměv, který se mu objevil na chvíli v obličeji nahradil normálním a pustil mě.

,,Dobrou" usmála jsem se na něho, zašla do pokoje a věnovala mu poslední pohled při zavírání dveří.

Oblečení jsem hodila na židli, svlékla ze sebe šaty a dala si na sebe noční košili, ve které jsem padla na záda na postel a z hluboka vydechla s culivým úsměvem jak debil.

Já se líbala s Lokim... Lokim, který zničil New York, věžní dole Avengers a vládne planetě na které žiju.

Tahle skutečnost mi trochu poničila nádhernou vzpomínku, kterou jsem si přehrávala v hlavě snad tisíckrát.

Pokrčila jsem nad tím rameny a spokojeně se zachumlala do peřiny se vzpomínkou na Lokiho, ze které vznikly i nádherné představy, jež mě ukolébaly již k definitivnímu spánku.

Ranní slunce, které se dostalo přes sklo, jenž špatně zakrývaly záclony mě zazářilo přímo do obličeje a já musela přimknout těsně k sobě víčka.

,,Ale notak" zakňourala jsem a neochotně se otočila, ale to byl tak namáhavý pohyb, že usínat znovu nemělo smysl.

Koukla jsem se na mobil kolik je hodin a ty ukazovaly něco k desáté.

Vytřeštila jsem oči a šla nejdřív do koupelny si umýt obličej a učesat vlasy.

Vyšla jsem z koupelny a zamířila do obýváku, s nadějí, že tam bude Loki.

,,Loki..?" zavolala jsem do prázdného domu a vzpomněla si, že říkal, že tady dneska nebude.

Došla jsem k pohovce a na stolku byla nachystaná snídaně se štíhlou středně vysokou vázou, ve které byla rudá růže.

Prohlédla jsem si růži a pak k ní přičichla. Ještě voněla a jako vždy nádherně.

Sedla jsem si a s chutí se pustila do jídla, skládající se z housky s máslem a šunkou, jahod, mandarinky, sklenice s džusem a míchánými vajíčky, která mě dost překvapila.

S miskou jahod, které jsem začala jíst jako poslední jsem šla na terasu, kde mě ovanul svěží ranní vánek.

Sedla jsem si na lehátko a jedla jahody s pohledem upřeným na moře a myšlenkama na Lokiho.

Prázdnou misku jsem odnesla zpátky a použité nádobí, které zůstalo po snídani jsem dala do dřezu.

Napadlo mě si udělat krátkou procházku po pláží a vzhledem k malému slunečnímu záření jsem na sebe hodila jen letní šaty a sjela výtahem dolů.

Rozhlédla jsem kolem sebe při chůzi směrem k vodě, u které jsem chvíli postála a bosou nohou zkusila její teplotu.

Voda moc teplá nebyla, tak jsem se zas obula a šla podél pláže bezstarostným krokem, když mě znovu přepadly myšlenky na to, až se budu muset znovu vrátit do školy.

Se skleslým pohledem jsem málem zakopla o kameny, které se změnili v menší útes, přes který jsme přecházeli, a kde se stala to nehoda.

Zaujatě a plná vzpomínek a myšlenek hypnotizovala moře, kde se nezdálo, že by tam něco bylo.

Vykročila jsem na útes a přecházela ho docela rychle, když mě napadlo vyšplhat výš.

Najednou mi podjela noha a já se řítila rovnou do vody, kde jsem zahlédla něco jako podmořskou jeskyni.

Vynořila jsem se, abych se nadechla a pak se znovu potopila s plícemi plnými kyslíku vstříc jeskyni a dobrodružství, které se v ní skrývalo.

Už jsem si myslela, že mi dojde kyslík, když jsem konečně uviděla hladinu, ke které jsem, co nejrychleji doplavala a naskytl se mi tak pohled do nazelenalé chodby, která velmi připomínala jednu... Tu v suterénu.

To be continued...

Ahojky doufám, že vás kniha a příběh ještě baví. Pokud byste měli nějaké připomínky nebo něco, pište do komentářů, jinak vám strašně moc děkuji za tisíc přečtení, miluju vás 😍😘