Epilog

3.6K 248 70
                                    

Už je tomu rok, co jsme s Andym spolu. Oběma se nám podařilo jakž takž prolézt třeťák a čeká nás společný maturitní ročník. Plánujeme jít spolu i na vejšku, protože momentálně si ani jeden z nás nedokáže představit, že bychom se neměli vídat každej den. Je to idiotské, ale myslím, že jsme na sobě tak trošku závislí a divím se, že jsme si ještě nezačali lézt na nervy...Vzhledem k tomu, jak jsme se předtím nenáviděli, je to naprosto absurdní...

Za ten rok jsem si uvědomila spoustu věcí. Teď vím, že bych neměla lidi kolem sebe soudit podle prvního dojmu. Také vím, že to já byla ve skutečnosti ta povrchní, protože jsem se nesnažila nikoho tady doopravdy poznat, a když se o to teď snažím, najednou mám i pár přátel. I oni mě přijali takovou, jaká jsem, hned po tom, co mě trošku víc poznali...

Uvědomila jsem si toho vážně hodně, asi jsem i trochu dospěla, ale především mi došlo, jak moc miluju Andyho...Konečně jsem si připustila ten příšerný cit zvaný láska...Konečně jsem se tomu přestala bránit a je to tak mnohem lepší. Vlastně jsem teď šťastná. Nelpím už na svém starém domově a snažím se užívat života takového, jaký je...

Můžu teď konečně říct, že jsem spokojená...



Hey Guys! ^^

Tak jsem se konečně dokopala k vydání poslednímu kraťoučkému závěru v tomto příběhu. Zdá se to banální, ale nedokážete si představit, jak moc jsem se musela nutit, abych to sem konečně dala. To protože teď tenhle příběh čeká "menší" pauza, než se vůbec dokopu k psaní slíbeného druhého dílu. Uffff! Ale snad to zmáknu! :D

Jsme ve finishi! Nemůžu tomu uvěřit... :/ :D

Chtěla bych poděkovat za krásné povzbudivé komentáře, každou hvězdičku a každé samotné přečtení! Každé z nich je mi nesmírně drahé <3 ! Jako čtenáři jste mi dodali neuvěřitelnou motivaci, která doufám už nezmizí, a donutí mě s chutí pokračovat v mém koníčku!

DĚKUJU OPRAVDU STRAŠNĚ MOC!!!

See ya in some another story, my Dears! <3 ^^

Rebel 1Kde žijí příběhy. Začni objevovat