Část 10

384 21 0
                                    


Sweet vampire



"Katherine, mě to upřímně nepřekvapuje..." zasmál se. Zaparkoval, ale nevystoupil, ještě chvíli jsme seděli jen tak v autě. "Je ti jasné, že když jsi se mnou, tak po tobě všichni půjdou? Myslím tím Marcela a jeho otravné nohsledy.



"Já vím, věř mi, že nebudou první, ani poslední, co mě chtějí zabít," šeptla jsem a uhnula jsem pohledem. "Nezapomeň na mou dvojnici a Silase... Řekla jsem ti celý příběh o tom, jak jsem byla málem zasnoubená?" přimhouřila jsem oči.



"Ne, skončila jsi u toho, že ti Katherine chtěla pomoct..."



Mystic Falls, 1864



Seděla jsem na větvi velkého stromu, vím jistě, že jsem si roztrhla šaty, ale bylo mi to jedno. Slzy mi stékaly proudem a já si stále přehrávala scénu, kdy mě si Luis Honeyway - Cukrátko, žádá o ruku.



"Tereso," špitla mé jméno nová obyvatelka domu - Katherine Pierceová, "slezte dolů, promluvíme si," nabádala mne.



"Já nechci..." zavrtěla jsem hlavou, i když to nemohla vědět. "Mohla byste vzkázat otci, že se mu neomlouvám?" popotáhla jsem do sebe čerstvý vzduch, "a na svém rozhodnutí si trvám," špitla jsem potichu.



Současnost:



"Katherine ti pomohla, hádám," zeptal se Nik a já ihned přikývla.



"Pomohla, ale vlastně ne... Potom, co jsem ztropila tu scénu, se rodinka si Honeywayů urazila, jak zvláštní, že? O pár dní později nastalo peklo, začali mizet lidé, zmizel i on, Luis se pohřešoval asi týden. Poté se objevil sám, v noci. Byla jsem na menší procházce v labyrintu, přiznám se, že jsem toho moc na sobě neměla," uchechtla jsem se.



"Samozřejmě, to se neslušelo," přitakal mi Nik, já jen zavrtěla hlavou.


"Seděla jsem na lavičce, bylo chladno a já vážně nikoho nečekala, když se objevil on..."



Mystic Falls 1864



"Ale, ale, koho pak to tady máme," promluvil hlas za mými zády, okamžitě jsem sebou trhla a otočila se. Přede mnou stál Luis, jeho koktání zmizelo. Měl na sobě roztrhanou bílou košili, která byla potřísněná krví.



"Luisi, celé město tě hledá!" vyskočila jsem na nohy, ale nešla blíž k němu, jeho oči byly plné nenávisti, jeho vzhled už mi nepřipadal směšný, jako dřív, bála jsem se ho.



"Já vím, že mě hledají, ale ty... ne, nijak se nenadřeš, že?" pousmál se a objevil přede mnou. Lehce mne pohladil, ucukla jsem, jelikož jeho dotek byl příšerně ledový.


"Nenávidíš mě, ale nemohla jsem jinak," zaleskly se mi slzy v očích.



"Jistě, Slečna Teresa Salvatore, nemohla jinak, ale já můžu, víš," pokřiveně se na mne usmál. Chtěla jsem utéct, ale chytil mne za pas, trhl se mnou a mé vlasy mi dal na stranu. Ucítila jsem šílenou bolest, která prostoupila celým mým tělem.



Současnost:



"Kdo tě zachránil? Nebo takhle jsi byla přeměněna?" vychrlil na mne Nik a drtil mi ruku.



"Nečekala jsem, že tě ten příběh takhle vezme," uchechtla jsem se. "Kdybys mě nepřerušoval, mohl bys vědět, že mě zachránil Stefan, kterého poté zachránil Damon a jeho nakonec Katherine. Luis zemřel. A slečna Pierceová začala svou hru. Mě řekla, že ovlivnila mé bratry, aby si na to nepamatovali, Damonovi řekla, že ovlivnila mne a Stefana a hádej, co řekla Stefanovi," mrkla jsem na něj.



"Jak ses dozvěděla, že Cukrátko přeměnila Katherine?"



"To je jenom moje domněnka, ale kdo jiný by to byl?" špitla jsem a přiblížila se k jeho rtům. Přitáhl si mne blíž a obmotal ruce kolem mého pasu. "Co kdybys mi ukázal dům?" navrhla jsem mu a vystoupila si z auta. Štěrk mi zapraskal pod nohy, než jsem však vstoupila na verandu, někdo mne chytil a já se ocitla na molu.



"To je taková moje vychytávka," zaznělo mi v uchu, měla jsem výhled na vodu, jak se v ní odráží měsíc.



"Kolik ženských jsi tady už měl?" zasmála jsem se a otočila se k němu.



"Jsi první," přiznal mi zcela vážně.



"Stejně to nechápu, co je na mě tak extra, že se o mne zajímáš ty. Původní upír, který má ve všech vzbuzovat strach - upřímně, u mě to tak není," zachichotala jsem se.



"Tak o tom jsi neměla začít mluvit... Nemáš ze mě strach? Ani trochu?" naléhal na mě.



"Ani trošičku, je mi jedno, že jsi bilionkrát silnější, než já," mávla jsem nad tím rukou. Obrovskou silou do mě strčil a já se znovu ocitla ve vodě. Byla ledová, jako led, ale mě to nijak zvlášť nevadilo. Dostala jsem se nad hladinu a zamračila se na něj. "Baví tě mě stále házet v oblečení do vody? Já už se nebavím!" zamračila jsem se na něj.

Family Part 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat