Where is she?!
"Vítej v mém skromném obydlí," pronesl, když jsme přišli k ohromné stavbě, která se nacházela na rozhraní Mystic Falls a jiného města, byla pěkně schovaná pod stromy v hustém lese.
"Co tu vlastně děláme a co chceš?" nadzvedla jsem jedno obočí a mé nohy už naučeně šly ke dveřím onoho tmavého domu. Silas se lehce pousmál a otevřel je.
"Pojď dál a posaď se..." ukázal na jedno černé křeslo. Věděla jsem, že nemá cenu mu odporovat, stejně by mě donutil to udělat. Posadila jsem se a čekala, co bude dál, nebála jsem se ho, nebyl důvod! Kdyby chtěl, abych byla mrtvá, už to dávno udělá. "Takže," pokřiveně se usmál a posadil se naproti. "Jeden ptáček mi pověděl, že jsi potkala Katiu, chci, abys mi řekla, kdy - kde a co po tobě chtěla..."
"Hmm, když o ní mluvíš, nezdá se, že bys byl nadšený. Myslela jsem si, že ji miluješ," připomněla jsem mu a dala si nohu přes nohu.
"Nebudeme naivní, oba dva moc dobře víme, jaká je Katia je," mrkl na mne spiklenecky. "Jsem ale nezdvořák! Nedáš si něco? Mám tady A, B, dokonce nulku, řekni si!" Postavil se a odešel dozadu, čekala jsem, že přinese krevní konzervy, ale tady to zřejmě nepreferoval. Za chvíli přišel společně s blondýnou, která měla modré oči a milý úsměv, teď však byla na pokraji zhroucení.
"Caroline!" vykřikla jsem její jméno a vyšvihla se na nohy, okamžitě jsem se k ní přemístila, dívka byla velice zesláblá, Silas mi jí prostě hodil do náručí a já ji pár centimetrů nad zemí chytila. "O co ti jde?" vyjekla jsem na něj. "Chceš vědět, kde je a co dělá Katia? Nevím, ale jestli potom nebudeš ještě víc naštvaný!" zařvala jsem. Položila jsem Caroline na zem a lehkým poplácáním po tváři jsem jí probudila. "Hej, poslouchej, Caroline," šeptla jsem.
"Kde je?" zeptal se ostře a sehnul se ke mně. Zvedla jsem k němu své oči a zamračila se. "Kde je Katia?" znovu na mne použil ten nátlak, při kterém vás trochu přemůže malátnost.
"V New Orleans," odpověděla jsem ihned.
"A co tam dělá?" pokračoval ve výslechu.
"Je tam s Kolem Mikaelsonem..."
"Proč tam s ním je?"
"Tak tam jeď a zjisti si to!" vykřikla jsem. Silas se trochu pousmál a zvedl mne, Caroline ležela na zemi, omdlela.
"Tereso, kdybych nevěděl, že tvůj bratr vypadá stejně, jako já, věř mi, že bych ještě jednou snesl tvou podobu," přiblížil se ke mně. "Co kdybych ti na něj vymazal vzpomínky," navrhl mi.
"To už na mě jednou zkoušeli," odfrkla jsem si. "A něco ti prozradím," přiblížila jsem se k jeho uchu. "Ten muž mě nezískal, avšak Katiu ano," usmála jsem se od ucha k uchu. Silas neměl slov, všimla jsem si, jak ztuhl.
"Takže malá Katia si to začala s původním," rozesmál se, "samozřejmě," mumlal si pro sebe. Silas se mi znovu podíval do očí. "Vezmeš tu holku a zavedeš jí domů, zmizíš odtud, zapomeneš, že jsi tady byla, zapomeneš, že jsi mne viděla. Někdo ti řekl, že jsem odjel a ty tomu uvěříš. Zapomeneš, že tady byla Caroline a ty jsi ji odvedla."
