"Jak to..."
"Vím?" doplnila mne, "Damone, moje máma, byla má chůva," zasmála se. "Myslíš, že mi to neřekla?" pohlédla na mne trochu skepticky. "Divím se jednomu, proč mě máš rád? Proč mě má rád Stefan. Přece jenom jsem tak nějak černá ovce rodiny."
"Hele, já jsem černá ovce rodiny! Nepřivlastňuj si něco, co je mé," mrkl jsem na ní. "Obleč se, půjdem do Grillu." Odkráčel jsem z koupelny a z mého pokoje.
Pohled Teresy:
Oblékla jsem se, v tom mi začal zvonit mobil, na display se mi ukázalo jméno - NIK. Nechala jsem mobil dál zvonit, upřímně, ten se asi tak snadno nevzdá. Jsem tak hloupá, znělo mi v hlavě. Ale teď, kdybych to zvedla, bych vše vzala zpět a já si to rozmyslela. Stála jsem před zrcadlem a místností se stále rozléhala melodie mobilu, který ne, a ne vypnout. Nakonec jsem se odhodlala udělat jednu dobrou věc - mobil jsem vypla a hodila ho na postel, vyřítila jsem se z pokoje, jako neřízená střela.
"Jsem připravená!" zvolala jsem, v ten moment u mě byli oba dva moji bratři. "Tváříte se, jako bychom šli na funus," zamračila jsem se. "Dnes se chci opít, potom někoho zabít a s někým se vyspat, takže mám napilno, myslím, že je čas vyrazit!" přiznala jsem jim.
"Ahoj, Jeremy," usmála jsem se na Elenina mladšího bráchu, který pracoval v Mysticu, jako prozatímní barman.
"Jak bylo v New Orleans?" zeptal se mne vážně a rozlíval pití. Pozvedla jsem ramena, to už před nás tři položil skleničky s burbonem. Jak vidno, už nás zná.
"Znáš to, obchody, bary, zabíjení. Taková všední rutina," přiznala jsem mu a napila se.
"Elena je v pořádku?" změnil téma Damon a nakláněl se přes bar.
"Ještě jsem s ní nemluvil," zavrtěl hlavou. "Proč by neměla být?"
"Já nevím? Nedívej se na mě tím odsuzující pohledem!" přikázal mu.
***Moc prosím o komentáře, děkuji
