Mořská kouzla

Bonus

Vyšli jsme s ordinace doktorky, a Jack zasněně skenoval obrázek z ultrazvuku. Bříško mi stále rostlo a už se i kulatilo. Podívala jsem se znovu na Jacka a zatavila se, byl tak zabraný do obrázku, našeho drobečka, že si ani nevšiml, že jde do zavřených dveří.

Pak už se jen ozvala rána a Jackovo zakletí. Se zadržovaným smíchem, jsem prošla kolem něj a i za zády slyšela pobavený smích budoucích maminek. Za chvíli mě Jack dohnal a tentokrát už si na cestu pozor dával.

„Taky si mě mohla varovat." Zamrmlal na mě a došel k autu, kde mi podržel dveře, jako pravý džentlmen, jenom jsem se na něho usmála a nastoupila jsem. Když nastoupil na stranu řidiče, podal mi obrázek a já ho přiložila k ostatním papírům.

„Stavili bychom se do obchodu?" zeptala jsem se nevině. Už mě čím dál častěji braly chutě. Jack měl přece jenom důvod k radosti, co jsem těhotná, jím víc.

„A na co má moje princezna chuť?" otočil se na mě s úsměvem. Byl svatý. Na cokoliv jsem dostala chuť, nebo si jen vzpomněla, jsem dostala. Pokud to teda nebylo nevhodné pro dítě.

„Na jahody." Opět nevinný úsměv.

„Máš je mít." Políbil mě a hned potom jsme vyjeli.

Po nákupu, jsme se vrátili domů a já dostala svoje vytoužené jahody. V obýváku jsem si udělala pohodlí a zapla si romantický film a při tom jsem mlsala jahody, zatímco Jack se oháněl v kuchyni, ale vybral si to sám. Nemám se prý přemáhat, takže mám lehárko, oproti prvnímu těhotenství luxus.

Zrovna jsem si do pusy chtěla dát další jahodu, když mi ji vytrhl z ruky a sám ji snědl. Vzala jsem další a dala mu kousnout, druhou polovinu jsem snědla sama. Přisedl si ke mně a posadil si mě na klín. Začal mi hladit bříško a opět jsme se zadívali na film, a u toho mlsali.

Odpoledne se sem stavila Erika se svým přítelem, musím uznat, že je to opravdu krásným přítelem. No Jack tak nadšený ze začátku nebyl, ale když se i sním, někam na hodinu vypařil, našli jsme je, jak sledují fotbal, a najednou si náramně rozumí.

„Ahoj, a zas se někdy stavte." Řekli jsme zároveň a mávali za mizící návštěvou.

„Vidíš, že jste si padli do oka." Neodpustila jsem si poznámku, když se zavřely dveře a já se otočila, že si půjdu lehnout, byla jsem unavená. Plácl mě za tu poznámku přes zadek. Otočila jsem se na něho, že mu to vrátím nějakou poznámkou, ale on mě začal líbat a přitáhl si mě do objetí.

„Už je celkem pozdě, Princezno, půjdeš spát." Řekl hned, jak se ode mne odtáhl a vzal mě bez upozornění do náruče. Vykvikla jsem a pevně se ho chytila.

„Můžu chodit sama." Poznamenala jsem, ale přesto jsem se k němu přitiskla. Položil mě do postele a přikryl mě. Ještě mě pohladil po bříšku a dal mi na něho pusu, hned potom dal pusu i mě, a vydal se dolů uklidit, hned potom, že se prý připojí ke mně. Spokojeně jsem usínala a věděla jsem, že teď už budu jenom šťastná.