Fallenka 2

9

POHLED ÁJI
Jakmile jsem Vadima zavřela v pokoji, aby mi tu něco jak má zvykem nezničil, tak jsem jim šla udět jídlo.

Kuba říkal, že celej den nic nejedli. Ani nevím proč jsem tak "dobromyslná". Měla jsem v plánu je odvést domů, ale místo toho jim tady chystám mojí zbytek pizzi, co jsem měla na večeři, ale oba bydlí sami a Vadim by byl schopnej podpálit barák...

Každopádně, jednou to zkusil, chytla jen deka.

POHLED VADIMA
Sundal jsem si mikinu a kalhoty a lehl jsem si do postele.

"Vadime?"
Ozve se mé jméno a zaklepání na dveře.

"No?" Zase si sednu. Dovnitř přišla Ája už taky v pyžamu se dvěma kousky pizzi a nějakým pitím.

"Donesla jsem ti jídlo". Sedla si ke mě na postele a talíř mi položila na nohy.
Poděkuju a do pizzi si kousnu.

"Jak dlouho se znáš s Kubou?" Zeptá se mě při trapné chvilce ticha.

"S Kubou?" Zpozorním. "No"... Zapřemýšlel jsem.
"Asi dva roky". Začal jsem.

"Hned potom, co jsi odešla jsem se šel ožrat do baru a on mi pomohl. Od té doby se kamarádíme a až teď vím, že tě zná a já skončím tady u tebe v posteli s pizzou v ruce a vyprávím ti moje seznámení s Kubou. Konec". Uzavřel jsem svůj proslov a usměju se.

POHLED ÁJI
Nesnáším, když naráži na to, jak jsem ho opustila. Vlastně si za to může sám. Neměl být hajzl, podvěst mě a kdyby mi nedal ty facky, tak by to taky bylo o něco lepší.

Už jsem nic neříkala, jen jsem počkala až dojedl, talíř jsem mu vytrhla z ruky, zhasla a odešla za Kubou, kterej si zase vylil srdíčko o tom, jak moc mě miluje.

Problém je v tom, že to říká jen když je ožralej a já to tím pádem ignoruju.

POHLED KUBI
Hele, já teď Vám něco řeknu. Vždycky jsem byl tak trochu velkej hajzl, protože jsem si myslel, že se to holkám líbí a na Áju to zabere. Byl jsem naivní. Fakt jak debil...

"Mám tě ráda jako kamaráda Kubo. Si bezva kamarád Kubo!"
Připomenu si její věty v hlavě a protočím oči. Pro kluka je tohle smrt. Ta jejich Friendzone.
Tak ale, když mě teda "nechce", tak si to vynahradím trošku jinak.

Ještě jednou jsem zkontroloval jestli všichni spí a otevřel její šuplík se spodním prádlem, který měla v koupelně.

Vzal jsem jednu podprsenku a kalhotky v červené barvě a šel za Vadimem do pokoje.
Téměř neslyšně jsem otevřel dveře a rozsvítil malou lampičku.

Tak... Jak to uděláme? Podíval jsem se na něj a odkryl ho.
Spal jen v boxerkách, což se mi náramě hodilo.

Do ruky jsem mu dal její kalhotky a k hlavě pohodil podprsenku.

Pousmál jsem se nad tím, jak komicky to vypadalo.
Pak už jen stačilo vytáhnout mobil, vyfotit nic netušicího Vadima a dát to s označením Áji a Vádi na Facebook.

Já se mstít umím. Spokojeně jsem si vzal všechny své věci, Vadima nechal tak jak byl a vypadl domů.

***

POHLED ÁJI
Je ráno a všichni asi ještě spí, protože neslyším žádnej rachot.
Nechtěla jsem nikoho probudit a tak jsem si vzala mobil.

Hned mi tam naskočilo upozornění na facebooku od Kubi, které jsem rozklikla.

Byla to fotka Vadima, který spal a měl u sebe moje spodní prádlo?! Jako dělá si prdel?

A pak jsem si přečetla popisek.
Vadimek nám pořád spí, protože měl vášnivou noc s Havelkovou 😂🙌.

Na nic jsem nečekala a ihned šla k Vadimovi do pokoje.

POHLED VADIMA
"Můžeš mi říct co je tohle?"

Probudil mě naštvaný hlas Áji, která stála u mojí postele a ukazovala mi mou fotku o které nic nevím.

"Co to je?"
Nechápevě jsem vzal telefon do ruky.

"Neměla bych se ptát já?" Zkřížila ruce na prsou.

"Ale já nevím co to je". Dám ji mobil.

"Fajn, tak se zeptáme Kubi". Chytla mě za ruku a vláčela do obýváku.

"Kubo?" Rozkřikla se po bytu, když jsme ho nemohli najít.

"Ájo?" Příjdu k ní, když najdu vzkaz.