Fallenka 2

20

POHLED ÁJI
Není nic hezčího, než probudit se a vidět spícího Vadima, který vás odkopal až na kraj postele.

To je jeho zlozvyk. Pousmála jsem se, přehodila přes něj deku a odešla do koupelny.

Když jsem viděla svůj odraz v zrcadle, málem jsem dostala infarkt, ale divím se, že ho nadostal Váďa.

Rozcuchané vlasy, otlačeniny na tváři a odporně vyhublá. Vždycky jsem chtěla zhubnout bez cvičení (kdo taky ne), ale až takhle?

Prohlížela jsem se v obrovském zrcadle jen ve spodním prádle.

"Nech toho, jsi krásná". Chytl mě Váďa ze zadu kolem pasu a dal mi pusu na krk.

"Ne, na krk ne, tam jsem hrozně lechtivá".
Zasměju se a naběhne mi husí kůže.

"Proto to dělám".
Otočí si mě k sobě čelem a dá mi další pusu.

"Hele Áji, je léto, nezajedem někam?"
Zeptá se po chvilce ticha.

"A kam jako?"
Nechápavě se na něj podívám.

"Chorvacko třeba?' Navrhl.

"A kde by jsme na to jako vzali?" Zamračím se.

"Letenky do Chorvacka nejsou tak drahý a dostal jsem zbytek peněz za ukončené spolupráce". Usmál se na mě.

"Fajn, ale já nic nezařizuju". Vtiskla jsem mu rychlou pusu a odešla dělat snídani.

***
POHLED VADIMA
"Cože?! To jako nemyslíte vážně!
Super, přímo fantastický"...
Naštvaně jsem hovor típl a sedl si na gauč.

"Co se děje?" Přijde zamnou Ája se starostlivím obličejem a skleničkou v ruce, kterou právě utírala.

"Tak 1) tohle polož, ty nic dělat nebudeš. Vzal jsem ji skleničku z ruky a 2) měl jsem narozky a proto chce rodina přijet"... Povzdychl jsem si.

J"ežiši no jo, ty jsi měl narozky!" Plácla se do čela.

"Z toho si nic nedělej, já zapomněl na ty tvoje". Zasmál jsem se.

"Ale neboj, na dovolený si to vynahradíme".
Skloním se a dám ji pusu do vlasů.

"Nejsem proti".
Usměje se na mě.

"A teď mi to dej, musím to dodělat". Vythrhla mi skleničku z ruky a odnešla ji do kuchyně.

"Tak to ne, tohle dělat nebudeš, běž si radši lehnout".
Postavil jsem se před ni a zkřížil ruce na prsou.

"Spala jsem před chvílí a nechce se mi. Nudím se. Co mám jako dělat?" Napodobila můj postoj.

"No...  Já bych věděl". Začal jsem se smát.

"Tak to si budeš muset udělat sám, protože já musím do města".
Dostala jsem záchvat smíchu.

"To radši půjdu stebou. Můžu mami?" Zaprosil a udělal psí oči.

"Ne, když nemůžu uklízet já, tak budeš makat ty, je tu bordel". Hodila na mě se smíchem utěrku. 

"Ale doneseš mi aspoň zmrzku jasný?" Dal jsem ji pusu.

"Si ještě rozmyslím".
Pusu mi dala taky, vzala si kabelku a vyšla ze dveří.