Fallenka 2

21

POHLED ÁJI
Koupila jsem si nějaký plavky a dárek pro Váďu.
Pak jsem se ještě stavila pro tu jeho zmrlinu a něco  k obědu a šla jsem domů.

"Jsem doma!!"
Zařvu hned jak jsem si vyslíkla mikinu a schovala váďův dárek.
Ale nikdo mi neodpovídal.

"Vadime, jsi tady?"
Nakouknu do obýváku, ale místo Vádi tam sedí Stejk. Teda Kuba. Opravila jsem se hned v duchu.

"Čau!!" Zvedne se z gauče a pořádně mě obejme jak to mívá vždycky ve zvyku.

"Ahoj", pozdravila jsem taky, když jsem se mohla konečně nadechnout.

"Ahoj zlato".
Příjde i Vadim s nějakým miminem v náručí a dá mi pusu do vlasů.

"Víš Ájo"... Začal Kuba.
Nechci vás vůbec otravovat, ale chtěl jsem se zeptat, jestli by jste mě a Marti na víkend nepohlídali tady malýho Kubíka.
Usměje se a pohladí ho po hlavičce.

Už jsem chtěla odpovědět, ale Vadim mi samozdřejmě skočil do řeči. Ostatně jako vždycky.

"No jasně, že jo!"
Řekne nadšeně a udělá nějaký ksicht, kterýmu se začne Kubík hned smát.

"Nevadí ti to, že ne?"
Koukne na mě s omluvným pohledem Kuba.

"Pro tebe to vždycky udělám ráda".
Usměju se a koutkem oka uvidím, jak Vadim udělal ten jeho žárlivý obličej.
Měla jsem chuť vybuchnout smíchy, ale nějakým zázrakem jsem to vydržela.

POHLED VADIMA
Ája šla s Kubou do auta pro věci pro malého a já jsem tam s ním dělal kraviny.
To mimino je fakt totálně boží.

"Řekni Ája". Zopakoval jsem už asi po patnácté. Ale místo odpovědi jsem dočkal buď dalšího kousnutí do ruky, nosu, nebo na mě vyprskl ten jeho miminovskej čaj, kterej jsem mu pak mimichodem vypil.
Byl dobrej. Takovej jahodovej, červenej, fakt libovej.